Říjen 2015

Maestro (10)

8. října 2015 v 17:53 | Tea |  Maestro

Uplynulo tři a půl měsíce ode dne, kdy jsem maestra spatřil poprvé, a půldruhého měsíce od chvíle, o níž mohu odpřísáhnout, že mě vzal na vědomí - tedy toho večera, kdy mě poprvé políbil. Troufám si říct, že jsem si za tu dobu osvojil umění mluvit v jeho přítomnosti o ždibek souvisleji, ale stále jsem se nedokázal zcela vyvarovat občasnému červenání a klopení očí. Když jsem přicházel k němu domů, otevíral mi dveře pokaždé s jinou náladou. Jak příznačné jeho rozmarům! Netrvalo dlouho rozluštit, za jakých podmínek barometr jeho duše kolísá. Pokud se skutečně soustředil na hudbu a svou práci, ingoroval mě. Tu a tam procitl, aby mi sdělil nějaký dirigentský postřeh, ačkoliv jsem si nebyl tak úplně jistý, jestli ho víc než mně neříká nahlas sám pro sebe. Po odehraných koncertech jsem ho nikdy nedoprovázel, ani jednou mě nepozval. Odcházel sám, ať už přímo po představení nebo po rautu, s obvyklým jemným rozloučením na rtech a transem v rozšířených zorničkách. Jak drasticky to kontrastovalo s jeho chováním o přestávkách! Z tehdejšího šokujícího prolomení ledů se stala téměř rutina.