Duben 2011

Where the ground is green (EPILOGUE)

30. dubna 2011 v 8:04 | Peculiar |  Where the ground is green

Narodil som sa 10. novembra 1775 v kráteri po bombe, moja mama bola M16 a otec bol diabol. Každá chvíľa môjho života je hrozba pre život váš.

Wrong (96)

28. dubna 2011 v 5:58 | Tea |  Wrong
You and me and the devil makes three


Zpod pneumatik se ozvalo skřípění oblázků, nahrnutých ke krajnici vozovky neustálým odklízením sněhu, který již stačil roztát. Zůstala po něm jen hromada kamínků a blátivé špíny, která nám bude připomínat bývalou přítomnost zimy ještě několik týdnů, než ji smyjí jarní deště. Prožil jsem několik jar v odlišných nadmořských výškách, kde se střídalo období příchodu teplé vlny ovzduší tak lehce jako zamračenost oblohy. Zdálo se, že v tomto městě povolí mrazy zrovna tak rychle, jako udeřily.

Gerard vypnul motor a vytáhnul klíčky ze zapalování. Chtělo se mi dál sedět na pozici spolujezdce, možná nesměle zírat na vozovku před sebou a přemítat, zda bude rande považováno za tak zdařilé, abych dostal polibek na rozloučenou. Ale Gerard nebyl má čerstvě rozehraná slibná partie.

Danger Days Project (8)

27. dubna 2011 v 6:39 | Thumbler & Legal Assassin |  Danger Days Project
Hledání posledního zbývajícího člena ale nebylo nakonec tak snadné, jak si představovali ten večer, kdy v hotelovém pokoji seděli u mapy. Ostatně body na mapě od sebe nevypadaly tak vzdáleně, a také nijak nevypovídaly o stavu doupat. Některá byla plná života, lidé zde byli příjemní a ochotní pomoct bloudícím poutníkům, v jiných se sotva kdy vůbec pohnul lísteček, byla už opuštěná a vybydlená, a ještě v jiných je s křikem hnali hned, jak se začali vyptávat. Jediné, co měla tato útočiště společného, bylo, že ani v jednom z nich nebylo po Rayovi ani památky. A taky to, že se téměř ve všech Cleve ztratil, a tak pravidelně trávili několik hodin jeho hledáním. Vždycky se pak z takových výletů vracel spokojený a usměvavý a jeho opatrovníci se nikdy nemohli dopátrat příčiny.

Zero percent project

26. dubna 2011 v 12:57 | Tea |  About authors
Byla jsem požádána o upozornění na tento projekt :) jedná se o amatérské natočení killjoy klipu k songu Zero percent! Nepřehlédněte více informací na této stránce :)


Where the ground is green (39) (END)

25. dubna 2011 v 9:45 | Peculiar |  Where the ground is green

A/N: Poslední kapitola, příště epilogue :)

Chapter thirty-nine. Goodbye, Farewell and Amen.

Ráno. Ťažké. Viac si Mikey v hlave nedokázal dať dokopy. Mikey v duchu ďakoval, že je víkend a nemusí si teda vymýšľať výhovorku, prečo neisť do školy. Na druhú stranu, to skutočne nebola útecha. Ako veľmi si želal, aby navždy zrástol s posteľou...

Keď už bolo dvanásť hodín, Mikey usúdil, že by sa aspoň mohol ísť napiť, pozdraviť otca a znova sa odovzdať teplým perinám. Cestou k dverám však jeho pohľad zaujala obálka ležiaca na stole. Mikey si rýchlo rozpomenul, čo robí v jeho izbe.

Zobral zo zásuvky nôž a rozrezal obálku. Vnútri bol preložený list, ktorý opatrne vybral. Keď ho rozložil, vypadla z neho fotografia. Zdvihol ju zo zeme a zadíval sa na ňu. Bol na nej Gee. Vo výstroji, so slnečnými okuliarmi na tvári a v prilbe ho bolo len ťažko poznať. Stál pri nejakom okne a v ruke držal zbraň. Mikey otočil fotku medzi prstami, na zadnej strane bolo čosi napísané.

Someone out there loves you after all (45) (PART TWO)

23. dubna 2011 v 13:01 | Překlad Hatta |  Someone out there loves you after all
"Kam jedeme?" položil jsem si hlavu na jeho hruď, přímo nad místo, kde mu tlouklo srdce a usmál se. Být mu konečně blízko po tak dlouhé době kontaktu přes telefon, bez pořádného pohledu na něj - byl to bláznivý pocit. Vtiskl mi do vlasů polibek a zhluboka se nadechl, než odpověděl. Musel jsem se usmát nad jeho roztomilostí. Byl z tohohle všeho nadšený stejně jako já, ne-li víc.

"Nikam. Jen chci…být s tebou," zašeptal a jedním prstem mě jemně pohladil po paži. Cítil jsem v hrudi ten nadšený, hřejivý pocit - pocit vědění, že všechno je perfektní, tak jak to být má, a že jsem udělal správnou věc. Gerard by mi už nikdy neublížil, že ne?

"Miluju tě, Franku." Na několik sekund jsem se odtáhl z jeho objetí a vyšplhal mu na klín. Obkročmo jsem se na něj usadil, abych mu mohl být tváří v tvář, odhrnout mu z obličeje vlasy a podívat se mu do očí.

The quixotic ecstasy. (2)

21. dubna 2011 v 8:00 | Poisoned Gun |  The quixotic ecstasy.
S klapnutím jsem odložil hrneček do dřezu, nechal sklouznout poslední lok mého ranního čaje do žaludku. Urovnávaje si tašku přes rameno, hmátl jsem po chladném kovu kliky, když jsem dorazil ke dveřím.

Téměř okamžitě mě polila studená fronta zvenčí, mírně jsem se zachvěl. To bude zase den. Prochladlý skrz naskrz a zábavný asi jako matčiny vtipy o žvýkačkách. Vlastně jsem je moc neposlouchal, dle vzpomínek jsem si však vybavoval otcův otrávený pohled po vyřknutí prvního slova jednoho z nich a tím usoudil, že nebudou moc valné kvality.

Než dorazím k obchodu, abych se jal vysvětlovat kdo jsem, kdo je on, co tu dělám a tak dále. Inu, začněme.

Moje jméno je Frank... Frank Iero. Je mi sedmnáct let a docházím do školy v Brada- ale no tak, to jste si vážně mysleli, že to řeknu? Vlastně je to střední škola v Belleville, obyčejná a klasická, jako každá jiná. Úplně normální...

No use in turning on your light (2)

19. dubna 2011 v 6:28 | Překlad Tea |  No use in turning on your light
Každou první sobotu v měsíci probíhalo v Anne's Café na hlavní ulici malé setkání. Jindy poklidná kavárna byla přeplněná, a nyní ještě víc než obvykle, protože Ryan Ross souhlasil, že zahraje. Bylo to celé zadarmo - Ryan za to nedostal honorář. Joanie se chtěla zúčastnit taky, ale Brendonova matka slyšela, že Ryan složil nějaké politicky nekorektní písničky o záležitostech na jihu, o rýsující se hrozbě nukleární války, a přirozeně to opravdu nebylo správné místo pro ženu. Brendon tedy vyrazil se Spencerem a Haley. Haley se ani za mák nestarala o to, co bylo všeobecně považované jako vhodné ženám, a zrovna tak ji nezajímalo, že Spencer nesouhlasil, protože byla v tu dobu v pátém měsíci těhotenství a bylo to dost zřetelné. Brendon byl tak jako tak častým návštěvníkem kavárny, čítával v rohu knihy a usrkával kávu.

,,Zatím si to tady v Lenox vážně užívám," řekl Ryan, když se dostal na malé podium vzadu v kavárně. Nebyl tam žádný mikrofon, žádné zesilovače - jen Ryan, pořád se vzhledem bezdomovce, nyní s kloboukem nakřivo na hlavě a opotřebovanou kytarou na klíně. Začal hrát House of the rising sun. Spencer prohlásil, že se mu nelíbí jeho hlas; Brendon nesouhlasil.

Wrong (95)

17. dubna 2011 v 15:41 | Tea |  Wrong

And in the morning I'll be with you
But it will be a different kind

Ramena mi nahlodávala zima. Když se mi víčka v náznaku šoku otevřela a já doširoka vytřeštil oči, obával jsem se drastického výjevu zpustošené pomalované chodby, kde jsem předcházejícího večera zkolaboval v alkoholovém deliriu. Nečekal mě. Zjistil jsem, že mi přikrývka sklouzla až k bokům a odhalovala choulostivě nahá ňadra, žebrající o špetku tepla. Nic z uplynulých události se mi nezdálo. Druhá polovina postele zela prázdnotou.

Několikrát jsem zamrkal, než jsem se líně obrátil na záda a do zbytku těla mi pronikla bolest, rozlévající se z intimních partií. Sykl jsem a kůži mi opět zbrázdil chlad. Malá okénka u stropu se zdála být otevřená.

Duchapřítomně jsem ohmatal důlek, zůstanuvší po Gerardově stočené postavě. Ještě v sobě uchovával zbytečky lidské horkosti.

No use in turning on your light (1)

16. dubna 2011 v 8:05 | Překlad Tea |  No use in turning on your light
A/N: Když jsem se na facebooku ptala, jaké téma by vás mohlo bavit, objevovala se historie a především léto v dobách šedesátých. Tahle povídka od mé oblíbené autorky dle mého názoru perfektně vyhovuje ;) jedná se o pár Ryan a Brendon, ale to snad nebude problém :) enjoy!

,,Sousední farma byla prodána panu Wentzovi z New Yorku, ale Brendon o tom nijak dvakrát nepřemýšlí, ani když mu jeho snoubenka nadšeně sdělí, že Ryan Ross, folkový zpěvák, zde rovněž přebývá. Léto roku 1963 mělo být deštivé a horké. Měli pravdu."
V Lenox, Massachusetts, se nikdy nic moc nedělo, takže když se na začátku toho roku prodala Kemblova farma, Brendon se o tom téměř okamžitě doslechl. Vyšel z Landers Clocks and Things s krabičkou s prstýnkem v kapse. Stále se ho dotýkal, jako by se přesvědčoval, že je opravdu zde. Vysvětlil panu Landersovi důležitost apostrofu v druhém pádu množného čísla jak nejmileji to šlo, ale pan Landers zkrátka odvětil, že to nikoho v Lenox nezajímalo.

Les Amours Imaginaires

15. dubna 2011 v 21:56 | Tea |  By own eyeball
Úžasný a dechberoucí Xavier Dolan si zaslouží vlastní článek, nejen zařazení do Table of faggots, ale o tom pořádně někdy jindy :) nyní jen milé připomenutí pro všechny brněnské a okolní, zítra (kdo to nestihl dnes) v 18.15 v kině Art (které každý nepříznivec multikin musí znát) máte možnost zhlédnout Imaginární lásky na pořádném plátně :)

Já si to v žádném případě nenechám ujít, ačkoliv to bude už potřetí.



Francis a Marie jsou blízcí přátelé. Jednoho dne se u oběda seznámí s Nicolasem, venkovským mladíkem, který právě přijel do města. Jedna katastrofální schůzka následuje druhou. Ať už se odehrají ve skutečnosti nebo jen v představách, žádná nedopadne dobře a Francis i Marie jsou čím dál posedlejší předmětem jejich touhy. Čím víc oba zápolí o přízeň jejich nového kamaráda, tím hlubší trhliny dostává jejich kdysi neotřesitelné přátelství. Imaginární lásky, druhý film Xaviera Dolana, je studií zamilovanosti. Sledujeme všechna stádia typického průběhu milostného příběhu, na začátku je seznámení, na konci slzy. Film odhaluje na pozadí jednoduché zápletky celou paletu fází lásky a jejího subjektivního vnímání - rozpoutané vášně, očekávání, smutek, ponížení a nakonec samota.

Ve třetím světě

14. dubna 2011 v 19:34 | Pájina
V tichu se ozvaly kroky. Někdo vystoupil ze tmy, která se vznášela v okolí jezera, a přiblížil se blíže k osobě sedící na břehu.

"Doufal jsem, že přijdeš," zašeptal Frank.

Gerard beze slova přišel k němu a sedl si na trávu.

"Co jsi potřeboval?" promluvil konečně.

"Musím tě zavolat jen když něco potřebuju?" zeptal se Frank mírně dotčeně.

Gerard jen pokrčil rameny a zadíval se na protější stranu jezera.

Vždycky se tu scházeli. Daleko od ostatních, daleko od civilizace… daleko od všech povinností, závazků a omezení. Jen oni dva ve svém vlastním světě. Ve světě, kde nikdo kromě nich dvou neexistoval. Dvě ztracené existence, které nevydržely žít spolu ani bez sebe.

"Chtěl jsem tě jen vidět... chyběl jsi mi," prolomil Frank ticho.

"Taky jsi mi chyběl, ale mám teď dost povinností. Nestíhám."

"Děti?"

Where the ground is green (38)

9. dubna 2011 v 11:35 | Peculiar |  Where the ground is green
Chapter thirty-eight. Fable of the fair lady.

Mikey už o klube Angels počul, párkrát šiel aj okolo, takže nemal problém sa rýchlo dostať na miesto. Slovo klub považoval Mikey za jemne prehnané. Angels mal svoje najlepšie roky už dávno za sebou, teraz to bol jednoducho podnik ako každý iný.

Opatrne prešiel okolo dvoch obrovských vyhadzovačov postávajúcich pri vchode a vstúpil dnu. Do očí ho zasiahlo jasné, červené svetlo reflektora, ktoré besno pobehovalo všetkom v dosahu.

Našťastie tu v túto dobu bolo takmer prázdno. Na parkete bola dvojica ľudí, ktorí snáď predvádzali niečo, čo by sa dalo nazvať tanec. Pri bare posedával chlap, ktorý by presne spadal pod definíciu chlpatý vodič kamiónu. A o dve stoličky vedľa sedela Karen. Farebné vlasy jej neupravene viseli pozdĺž hlavy, v ruke zvierala pohárik s ohnivou vodou. Pred ňou už trónilo osem vypitých poldecákov, ktoré boli demonštratívne položené spodkom nahor.

Happy b-day Gee!

9. dubna 2011 v 11:28 | Tea |  About authors
Je to jako včera, co jsme vtipkovali o jeho třicítce, a už oslavuje 34. narozeniny. Tak všechno nejlepší našemu umělci!


Danger Days Project (7)

6. dubna 2011 v 6:35 | Thumbler & Legal Assassin |  Danger Days Project

Pustině vládlo dusivé lepkavé horko, které sálalo z vyschlé země a skal, a činilo stíny povadlých rostlin bezútěšnější než obvykle. Všechna okna TransAmu byla otevřená dokořán, takže vzduch uvnitř vozidla mohl cirkulovat, ale i tak oběma bratrům stékal po spáncích pot a často byli nuceni sahat po nyní tolik vzácné vodě. Bylo o něco větší vedro než obvykle, nicméně oba věděli, že nastanou dny ještě daleko horší, než byl tenhle. Rádio střídavě hrálo vzdálenou melodii a šumělo, to když projížděli kolem větších skal, kde byl slabý signál přerušen docela. Auto mělo už od rána mrzutou náladu, nepochybně také díky prachu, který do motoru zanášel vítr. Vzpouzelo se v zatáčkách, škytalo a čas od času si nespokojeně odchrchlalo. Mikey se snažil řídit, jak nejlépe dokázal. Věděl, že ve dnech, kdy se TransAm mrzoutil, by nebylo dobré pouštět za volant Gerarda. Navíc měl pocit, že spolu tyhle dvě skutečnosti dost možná souvisí.


Wrong (94) (PART TWO)

2. dubna 2011 v 15:30 | Tea |  Wrong
A/N: Kapitola o šesti stranách je očividně příliš dlouhá. Nezapomeňte na první část ;)


,,Frankie," protáhl měkce a já v jeho tónu téměř spatřoval kudrlinky, s nimiž by mé jméno vykroužil na arch papíru, ,,chci ti být tak blízko, jak jen to jde. Tohle bude… bude to další krůček v naší intimitě. Nemůže nám zkazit vztah, v kterém po ní toužíme."

Nevěděl jsem to. Nikdy jsem nikomu nebyl tak blízko, nikdy jsem se nikomu nevydal napospas, nikdy jsem nikomu neposkytl svoje tělo se všemi svými krásami i nedostatky, zvenku i zevnitř.

,,Je to moje poprvé," zašeptal jsem, zapomínaje na jakoukoliv obezřetnost, s kterou bych snad neměl připomínat rozdíly, panující mezi námi.

,,Moje taky."

Wrong (94) (PART ONE)

2. dubna 2011 v 15:27 | Tea |  Wrong
A/N: Více než rok. Devadesát čtyři kapitol. Čtyři sta třicet stran. Užijme si to :) a budu velmi vděčná za dojmy ;)
(rozděleno na dvě části z důvodů přílišné délky)



Look me in the eye and promise no love is like our love
Look me in the heart and tell me you won't go

Barvitě jsem si vybavoval hlučnou, rozjařenou scénu, odehrávající se za dopolední přestávky na půdě základní školy. V početném kruhu, tvořeném hurónsky se smějícími chlapci, které vevnitř přece jen svíral stud a nevědomost, poletoval ze strany na stranu nažloutlý balónek podlouhlého tvaru. Viděl jsem před sebou zmateně se třepotající ruce, snažící se ulovit nesmělý dotek nafouknutého kondomu. Děvčata pohoršena přihlížela z povzdálí a hlasitě projevovala nespokojenost, neschopna a patrně i neochotna si uvědomit, že v budoucnu sehraje v jejich životě důležitou roli.

Ona kulatá věc nehybně spočívala uprostřed Gerardovy rozevřené dlaně a důrazně mi připomínala, že skutečně nalezne reálného využití.