Listopad 2010

Wrong (84)

28. listopadu 2010 v 14:38 | Tea |  Wrong
Wrong

I'm in love with you but the vibe is wrong
And that haunted me all the way home


Vytrhl jsem Bertovi čmoudící cigaretu, která se mu při zpěvu nebezpečně kolébala u pravého okraje úst, a zahodil ji do zbytků sněhu, které školník pracně odklidil z vyasfaltovaného prostranství před školou. Mylně jsem tak doufal, že se zbavím jeho rýpavého pondělního přivítání a rošťáckých obličejů, ale svou afektovanou reakcí jsem docílil jen nespokojeného bručení a podmračeného hledání poloprázdného balíčku dalších cigaret. Alespoň se dokázal soustředit pouze na jedinou věc a zapomenout na poťouchlé notování.

Where the ground is green (22)

25. listopadu 2010 v 7:00 | Peculiar |  Where the ground is green
ground is green

Chapter twenty-two. Trick or treat?

Cesta trvala asi dve hodiny, v čom je započítaná aj zastávka na pumpe, nakoľko Bert predsa nie je stvorený na to, aby trápil svoj mechúr, ako opakoval toľkokrát, kým mu Quinn nezastavil.

Mikey sedel vzadu s dievčatami, medzi batožinou a zásobami potravín, a postupne zabúdal na trápenie minulých dní. Bol vlastne až prekvapený, ako dokázal potlačiť kopu nezodpovedaných otázok vo svojom podvedomí a ako sa nechal unášať okamihom, ktorý práve prežíval.

Stihol sa aj dozvedieť, že diery v koberci, ktorým boli pokryté steny v dodávke, vznikli vďaka magickej kombinácii Jeph - Nový rok - svetlice, že dodávka patrí Bertovi, alebo že ju Rondee vlastnoručne vyzdobila kvetinami.

***

"Waw. Čakal som niečo..."

"Skromnejšie," dokončil za Mikeyho Quinn.

"Skromnejšie?" pýtal sa nechápavo Bert, zatiaľ čo vykladal veci z auta.

"Áno, vieš, keď sa povie chata, nepredstavím si malú vilu pri jazere."

"Presne. Ja napríklad mám aj toaleťák, lebo som sa bál, že tu bude kadibúdka," prisvedčil Quinn.


How soft are Gerard’s lips?

24. listopadu 2010 v 20:35 | Tea |  By own eyeball
Ahah, sledujte jejich výrazy, hlavně Gerard, jak potom těká očima a začne se skoro nervózně smát :D

Přesvědčte se ZDE zhruba v 0.37 ;)


Frank: Oh, God. They're slimy. Gerard's lips are slimy.

Gerard: It's in such a moment, the adrenaline is so…crazy, that we… I don't know, he doesn't know. I'm sure. We don't know. We don't know at all!

Interviewer: Actually he said yours were slimy.

Gerard: He said mine were slimy? Well, that's cause I'm singin'!

Frank: Ou, bože. Jsou slimy. Gerardovy rty jsou slimy.
Gerard: Je to v takovém okamžiku, ten adrenalin je prostě... šílený, jsme... nevím, netuší to. Jsem si tím jistý. Nevíme to. Vůbec tohle nevíme!
Interviewer: Ve skutečnosti řekl, že jsou slimy.
Gerard: Řekl, že moje rty jsou slimy? No, to bude tím, že zpívám!


Jen tedy slovo "slimy" znamená podle všech mých nejmožnějších prohledávání zkrátka něco jako sliznatý, oslizlý, což je dost zvláštní :D

gee

Easter story (PART TWO)

23. listopadu 2010 v 6:42 | Hannah |  Easter story
A/N: Upozorňujem, nie je to už taká sranda ako prvý krát, slabšie povahy by to nemuseli zvládnuť, myslím... takže by ste si mali poriadne rozmyslieť, či si to prečítate, aj keď pochybujem, že toto bude vôbec niekto čítať a vrhnete sa rovno na poviedku... x D

"To nemyslíš vážne?" Zhíkol Frank zhrozene, keď pochopil, čo po ňom Gerard chce. Korbáč mu od šoku skoro vypadol z ruky. Ten sa však len obzrel cez rameno, usmievajúc sa svojím typickým žiarivým úsmevom a nadržane prikyvoval.

"Nešetri ho!" Rozkázal a viac sa rozkročil, aby mal lepšiu stabilitu.

Frank sa cítil strašne divne, keď sa nakoniec zahnal korbáčom a ten s hlasným plesknutím dopadol na pevný zadok pred ním.

"Ešte!" Vzdychol Gerard a zaprel sa rukami do stehien.

One year.

22. listopadu 2010 v 6:39 | Tea |  Wrong
Wrong


Wrong.docx, vytvořeno 22. listopadu 2009, 18:18:39.

,,Dnešní den se nesl ve znamení výprodejů napříč světovými burzami. Ve Spojených státech již včera přišlo po několika dnech první větší vybírání zisků a indexy během dne klesaly až o dvě procenta…"

Pamatuji si to jako včera, kdy jsem energicky hledala vhodnou odborně znějící větu, kterou jsem si přála začít svou novou povídku. Povídku, která se nyní pyšní 400 stranami a přerostla v nedílnou součást mého života a která mi zpětně umí připomenout nejrozličnější období a podrobnosti z mého vlastního světa.

Vztah studenta a profesora mě lákal už od počátků, kdy jsem tyhle přesládlé a nereálné fan fiction čítala ještě někdy před mým patnáctým rokem. Nikdy jsem se do zpracování tohoto klišé nehrnula, ale časem mi přestala stačit fantazie ostatních a bylo mým zvykem si to, po čem jsem prahla, sama napsat.

Snad by vás překvapilo, že v prvních okamžicích měla být striktní a chladná Linda ztřeštěnou hippiesačkou, která se zčistajasna přestěhuje k novému muži, který už je sám ověnčen dětmi. Jedním z Frankových nových nevlastních sourozenců měl být právě Gerard, který ho ještě ke všemu měl vzdělávat na škole, kam právě nastoupil. Kdo ví, jak by se tenhle druh příběhu vyvíjel, ale to už asi nikdy nezjistím. Nakonec dopadl takhle. A bez mého Pana profesora by Gerard nikdy neožil v podobě, v jaké právě teď barvitě existuje uvnitř mé hlavy.

V dáli vidím dalekosáhlé pokračování, právě ono rozvíjení charakterů a spoustu zádrhelů a vyjevování skutečností, teď už jen doufat, že všechno zvládnu. Držme si palce ;)

Tolik k malému připomenutí výročí Wrong. Nějakou osudovostí slaví rok právě v den, kdy vychází tolik očekávané nové album :)

Doufám, že jste těch 12 měsíců s ním odžili v radosti ze čtení, stejně jako já z psaní :)

T.

Where the ground is green (Intermezzo 3)

19. listopadu 2010 v 22:10 | Peculiar |  Where the ground is green
ground is green

Intermezzo 3.

Mailer: gesus.way@yahoo.com
Receiver: MaWerick@gmail.com
Subject: iraqi-holidays
Attachments: camp.jpg; steve.jpg; sheeps01.jpg; SOBs.jpg; humvee_chill.jpg;


Nerád začínam e-mail otrepaným klišé, ale je to tu iné, ako som si myslel. V telke môžeš vidieť naozaj všeličo, od civilistov kývajúcich do kamier s tým, že sú šťastní, že sme ich oslobodili, až po telá mŕtvych američanov medzi horiacimi vozmi.
Avšak ja som nič z toho nezažil. Náš tábor je pri jednom väčšom meste, no ja som zatiaľ videl iba pár okrajových štvrtí, keď sme boli na hliadke. Domáci sú síce pohostinní, ale iba ak treba. Pozerajú sa na nás tichými tvárami. Sú to veľmi zvláštni ľudia, myslím ich mentalitu.
Minule sme išli na prieskum a Tod, jeden
mladý chalan, začal strielať po nejakom psovi. Len tak, z nudy. Trafil jedno malé dievčatko. Nevedeli sme o tom, dokiaľ jeho matka, otec, starý otec a brat neprišli aj s tou malou k nám na základňu, aby sme im pomohli. Trafil ju síce do nohy, ale bolo to blízko tepny, veľmi krvácala. Náš zdravotník im chcel pomôcť, ale bolo neskoro, umrela, pričom som ju držal za ruku.

Wrong (83)

17. listopadu 2010 v 16:40 | Tea |  Wrong
A/N: Omlouvám se, nezvládám. Ale teď už by to snad mělo být lepší... bez kontroly, ale doufám, že to zvládnete ;) enjoy!

wrong

A certain sun keeps rising
On my belief in you



Ryan se usadil do jednoho ze zastrčených koutků, kde kulaté stolečky obklopovaly pouze dvě židle. Působilo to intimně a já si samovolně vzpomenul na naši jedinou společnou návštěvu podobně veřejného podniku s Gerardem. Ze skrytých reproduktorů se linula nevtíravě tlumená hudba, která mne přenesla do francouzského filmu první poloviny dvacátého století, a na pomerančově oranžových zdech, přecházejících u stropu do odstínu rudého grepu, visela díla mně neznámých fotografů. Rámy oken a dveří přesně ladily s tmavým nábytkem uvnitř interiéru a já snad kromě směsice plakátů k akcím, tu a tam s mírně explicitním nebo jinak šokujícím potiskem, neshledal v kavárně nic alternativního.

Where the ground is green (21)

17. listopadu 2010 v 8:00 | Peculiar |  Where the ground is green
ground is green

Chapter twenty-one. Come back with your shield, or on it.

Mikey stál v Gerardovej izbe ako obarený. Počul jeho dupotavé kroky, ako schádzal po schodoch dole, a rozhovor, posledné slová, ktoré si vymieňal s otcom. Stále odmietal uveriť, že sa to práve deje.

Pomaly vyšiel z Gerardovej izby, zavrel za sebou dvere a zamieril do svojej. Medzi zárubňami sa však zastavil. Naozaj ho chce nechať len tak odísť?

Zišiel do obývačky a videl, ako sa v hale Donald s Gerardom tuho objímali. Otec vyzeral tak šedo a nevýrazne oproti Gerardovi, ktorý bol navlečený v uniforme, na hlave mal nasadenú lodičku, na hrudi mu bolo vidieť stužky za absolvovaný výcvik. Vyzeral skôr ako z filmu. Keby sa za ním zjavila vlajúca americká zástava a ozvala sa americká hymna, Mikeyho by to hádam ani neprekvapilo.

Keď sa Gerard od otca odtiahol, snažiac sa mu rozpačito povedať, že už musí naozaj ísť, položil mu Donald ruku na plece. Slová boli zbytočné. Donald výrazom tváre povedal všetko, čo môže otec synovi povedať. Mikeymu sa zazdalo, že na neho sa otec nikdy takto nepozeral. Niekedy neskôr sa Mikey iste vyhreší za tento chvíľkový nával závisti.

Gerard zdvihol svoj vak zo zeme a hodil si ho cez plece. Pootočil hlavou Mikeyho smerom. Určite ho musel vidieť, ako tam stojí a pozerá na neho. Gerard na chvíľu zavrel oči, potom ich však znovu otvoril a odišiel. Inak sa to snáď nedá povedať, iba že... Odišiel. Vyšiel z domu, prešiel pár metrov k taxíku a ten ho vzal preč. To bolo všetko.


Široce otevřené oči

14. listopadu 2010 v 10:27 | Tea |  By own eyeball
Eyes wide open - o tomto filmu už jsem slyšela dříve a zaujal mě obzvlášť propojením mých oblíbených témat, judaismu a homosexuality, takže doufám, že se mi ho podaří zastihnout v kině. Určitě ho nepromeškejte, v rámci Festivalu francouzského filmu si na něj můžete skočit přímo do sálu namísto stahování ;)

VÍCE ZDE - zjistěte, kam na něj zajít :)

"Aaron je váženým členem komunity ultraortodoxních jeruzalémských židů. Za ženu má Rivku a je oddaným otcem čtyř dětí. Jeho na pohled stabilní a vyrovnaný život se převrátí naruby v den, kdy potká Ezriho. Dojatý a unesený z krásného dvaadvacetiletého studenta se pomalu začíná vzdalovat své rodině a komunitnímu životu. Brzy ho ale dostihnou výčitky a tlak vyvíjený okolím a donutí ho si vybrat..."


Where the ground is green (20)

12. listopadu 2010 v 7:00 | Peculiar |  Where the ground is green
ground is green

Chapter twenty. Back in this.

Jazda ubiehala rýchlo. Mikey mal hlavu otočenú k oknu, pozoroval ubiehajúcu cestu, domy, ľudí, ruku mal vyloženú v okne a prstami vyklopkával nejakú melódiu, ktorá sa mu ešte ráno usadila v hlave. Najskôr sa jej nezbaví celý deň...

Frank sa plne sústredil na riadenie, ani sa nepokúsil nadviazať rozhovor. Mikey sa ani nečudoval, snažil sa dávať jasne najavo, že o žiaden nestojí.

Auto odbočilo do ulice kde bývala Rondee a následne zastalo pred príjazdovou cestou k jej domu. Po vypnutí motora zapanovalo v aute tak nepekne známe trápne ticho... Prvý ho prerušil Mikey.

"Tak vďaka za odvoz," otvoril dvere.

"Počkaj."

"Na čo?"

"Mal by si zajtra čas?"

"Ak áno, tak si rýchlo urobím nejaký program," žmurkol Mikey a vystúpil.

"Mikey..."

"Ahoj," pozdravil sa Frankovi Mikeyho chrbát.

Mikey vystúpil až k Rondeenim dverám a zazvonil. Počul za sebou, ako sa naplno rozozvučal motor a auto aj s Frankom za volantom odišlo.

Easter story (PART ONE)

10. listopadu 2010 v 7:00 | Hannah |  Easter story
Zasláno od Hannah :)

A/N: Napriek tomu, ako sa tu vyjadrujem o Gerardovi, verte, že ho mám naozaj rada.. x D

Cez rev vo Frankových slúchadlách prenikol najskôr ostrý tón zvončeka odo dverí oznamujúci príchod nečakaného hosťa, a potom aj matkin hlas, ktorý po ňom kričal, aby šiel otvoriť.

Frankie teda nahnevane vytrhol slúchadlá z uší a neochotne sa šuchtal von z izby.

Keď vyšiel na dvor, otriasol sa od zimy, ale aj tak statočne prešiel až k vonkajším dverám.

"Kto je tam?" Spýtal sa s rukou na kľučke.

"Gerard." Ozval sa spoza dverí známy hlas.

Frank otvoril dvere, ale ani nestihol pozdraviť, už na ňom pristála spŕška vody. Studenej vody. Stačil zazrieť len Gerardov úškrn a vedro plné vody, ktoré mierilo presne naňho.

Where the ground is green (19)

8. listopadu 2010 v 7:00 | Peculiar |  Where the ground is green
ground is green

Chapter nineteen.

"Mikey!"

Mikey sa obrátil na druhý bok. Ešte nechcel vstávať.

"Mikey!" ozval sa tlmený hlas jeho otca znova.

Zhlboka sa nadýchol.

"Blbé sny," zamrmlal si.

Posadil sa na posteľ. Zdola sa ozýval nejaký rozhovor, Gerard je už teda pravdepodobne hore. Gerard... Mikey si prešiel rukou po tvári. Zarazil sa. Oddialil ruku od tváre a zapozeral sa na obviazanú dlaň.

"Kurva..." šepol si.

Nakoniec si teda spomenul, hoci sa tomu snažil zabrániť.

***

Mikey vybehol von na ulicu. Slzy mu rozmazávali pohľad. Prebehol cez cestu pomedzi autá. V trúbení a jemnom škrípaní bŕzd, v nadávkach vodičov, rozoznal cengajúci zvonček na dverách kaviarne, počul, že niekto kričí jeho meno. Snažil sa ujsť tomu hlasu.

Where the ground is green (18)

5. listopadu 2010 v 7:00 | Peculiar |  Where the ground is green
ground is green

Chapter eighteen. Gypsy kisser and voyeur.

"Myslíš si, že máš šancu?" spýtal sa Quinn chrapľavým hlasom.

"Hej. Ak neustúpiš, tak sa ti niečo stane," odpovedal Mikey.

"Nejako príliš si dovoľuješ."

"Hovorím ti to posledný krát, uhni z cesty, lebo prídeš o zuby."

"Skús to."

"OK, tak... Udriem ho."

"Dobre..." hovoril si Quinn a hodil si kockami. "Prekvapil si ho, máš voľnú akciu."

Mikey hodil tiež kockami, Quinn rýchlo spočítal hodnotu.

"Dobre, barbar sa hneď zosypal k zemi, máš teraz voľnú cestu hlbšie do jaskyne."

Niekto zaklopal na dvere.

"Ďalej."

"Ahoj," pozdravila sa Gerardova hlava. "To je Dungeons and Dragons?" spýtal sa hľadiac na kopu papierom a kociek medzi Mikeym a Quinnom.

Where the ground is green (17)

2. listopadu 2010 v 8:00 | Peculiar |  Where the ground is green
ground is green

Chapter seventeen. \m/

Keď prišiel Mikey domov, dlho nevedel zaspať. Na jednu stranu chcel, aby si dnešný večer vyryl do pamäte, aby zostal len jemu a nikomu inému, aby náhodou neoslabil silu tej spomienky. Na druhú stranu sa ale tiež chcel s niekým podeliť o to šťastie, ktoré by sa po správnosti malo stať dvojnásobným. Ale s kým?

Jediná vhodná osoba bol Gerard, ktorý bol zároveň posledná možnosť. Mikey by sa rád zdôveril bratovi s tým, že v jeho živote existuje niekto, ako je Frank. Rád by sa bratovi zdôveril, že si skoro želá, aby z tohto priateľstva bol nádejný vzťah. Že práve Mikeymu sa pošťastilo, aby cudzí človek spôsobil v jeho živote malú revolúciu.

Avšak ak by aj prekonal sám seba a povedal Geemu, že je teplý, určite by nechcel vidieť jeho tvár, až by mu povedal o Frankovi. Vôbec nevedel, ako sa s tým Gerard vyrovnal a či vôbec. Skôr nie, to by asi nejazdil do Iraku. Mikey si prial, aby bol schopný bratovi nejako pomôcť. Nevedel však, či by to bolo správne a tiež vedel, že Gerard si to spôsobil sám, keď podviedol Franka. Je teda asi správne, keď sa s tým aj sám vyrovná.

S mobilom na vankúši, kde mal naladené nejaké rádio, zaspal v strede svojich úvah.