Červenec 2010

Wrong (68)

30. července 2010 v 8:00 | Tea |  Wrong
Wrong
And once again, you'll pretend to know me well, my friends
And once again, I'll pretend to know the way

Kuřecí perkelt chutnal zrovna tak podivně, jako zněl. Bert pozoroval rozpadající se kousek masa na své vidličce se zaujetím biologa, zkoumajícího pod dokonalým zvětšením mikroskopu vzrušující plíseň. Alice si na dnešní odpoledne vědoucně oběd zrušila, ale věrně zůstala po našich bocích a posmívala se zpitvořeným obličejům, které jsme předváděli.

,,Nemůžu uvěřit tomu, že zítra už končí první pololetí," zatřásla hlavou a nenápadně ulovila z Jephova tácu nektarinku, kterou kuchařky rozdávaly na vylepšenou - a patrně dobře věděly proč. ,,Tahle část roku vždycky strašlivě utíká. Všechny ty svátky a prázdniny…"

Daughters?

28. července 2010 v 12:16 | Tea |  By own eyeball
Zdá se mi to nějak dlouho, kdy už by měla Jamia porodit ona dvojčata! Frank se na twitteru zmínil o svých dcerách, takže teď už jen těžko odhadnout, jestli mluví do budoucna, nebo už nějaká děvčata Ierova existují.

Tak doufejme, že o podrobné info by se s námi členové kapely a ostatní podělili ;)

jf

Wrong (67)

27. července 2010 v 8:02 | Tea |  Wrong
Wrong

I want to know what everyone knows
I want to go where everyone feels the same

,,Čest vašemu vzdělání a vaší práci."

Zdálo se mi to jako roky, kdy jsem naposledy usedal do rozviklané prachstaré lavice kruhovité učebny literatury. Ať už jsem vídal Gerarda jakkoliv často, nic nemohlo vynahradit pětačtyřiceti minutovou etudu jeho profesorského chování. Obvykle se říká, že za nenáviděnou maskou profesorů se může skrývat lidský charakter; projevuje se obzvláště na výletech a dalších mimoškolních akcích. Při těch příležitostech si uvědomíte, že své učitele v jejich jádru ani zlomkem neznáte.

Gerard nepatřil k profesorům, kteří by se na školní půdě přetvařovali. Před studenty jednal zrovna tím způsobem, s jakým jsem se setkal v soukromí. A přesto v sobě styl, jakým se v hodinách nesl a mluvil, skrýval cosi zvláštně kouzelného. Možná to zapříčinil suchý humor, který bezelstně rozdroboval do poloviny svých poznámek, možná výjimečnost příležitostí, v kterých doširoka odhalil malé bílé zuby. Pozorovat ho v početné společnosti dospívajících, které mohl vést a inspirovat, skýtalo prožití nepopsatelného zážitku. Se všemi hovořil jako se sobě rovnými. V hodině profesora Waye jste nezaslechli "a pokud zachybujete", nýbrž "a pokud zachybujeme."

Gerard's new hair

24. července 2010 v 8:48 | Tea |  By own eyeball
Pokud jste ještě nezaregistrovali Gerardův zbrusu nový vlasový experiment, máte šanci. Já to odhaduju jen jako zpestření letošního Comic Conu, zrovna jako na Dragon Con kdysi přišel s růžovočervenou hlavou, ale kdo ví ;)

EDIT: Spousta informací a dalších fotek od slečny, která je s Gerardem na fotce :) ZDE

"Omluvám se, ale musím se zeptat, co to má Gerard s vlasy?" Lindsey se jen tak nějak usmála a pokrčila rameny, načež řekla: ,,Nic. Prostě chtěl být blonďatý." Což.. vážně? KOUKNĚTE NA TO. Ale nic takového jsem neřekla. Prohlásila jsem jen: ,,Jo? Tentokrát žádné speciální pohnutky?" A Lindsey na to něco jako: ,,Nene. Prostě chtěl asi udělat něco jinačího. Tak nějak mu rozumím. Mám černé vlasy hrozně dlouho a někdy dostanu nutkání zkusit něco jinačího."

(tu havajskou košili si ještě pamatuju z posledně, nelze ji zapomenout :D)

ghair2

ghair

Wrong (66) (PART TWO)

24. července 2010 v 8:00 | Tea |  Wrong
Wrong

Hlasitě jsem vyjekl, ale zvuk utlumila Gerardova ústa, která se kupodivu neoddalovala. Nevědomky jsem intenzitu polibků ještě vystupňoval. Gerardovy prsty se kolem mého zadku semknuly znovu a tělem mi projela vlna slasti. Jen matně jsem si uvědomoval, že nejspíš objevil místo, jehož stimulace mi dřív ani nepřišla na mysl.

Gerardovo tělo mě převážilo a pomalu jsem začal klesat na černou pohovku. Dřív, než jsem se stačil vzpamatovat, jsem ležel se stále pokrčenýma nohama na pravém boku a Gerard se nacházel těsně za mnou. Přesně kopíroval linii mé figury. Nechal jsem hlavu přetočenou dozadu, abychom neztratili možnost čím dál hladověji se líbat. Ležel jsem na vlastní paži, která mi začínala brnět z nedostatku krve, ale mnohem víc mě trápila skutečnost, že jsem ji nemohl použít k prozkoumávání Gerardovy kůže. Při vzpomínce na ruce jsem lokalizoval ty jeho, přičemž mě překvapilo, že se jedna nachází obtočená kolem mého pasu a druhá zpátky na oblém boku. Co jsem tedy pořád cítil -

Wrong (66) (PART ONE)

23. července 2010 v 8:00 | Tea |  Wrong
A/N: Yep, tohle je ta s osmi stranami! Takže dvě části, moji milí ;) a pořádný cliffhanger :D

Wrong

Don't try to lead me to temptation

Když jsem dosáhl vchodu do fast foodu, nohy mě nesly rychlostí, která už se dala s trochou nadsázky označit za běh. Jako bych snad trpěl utkvělou představou, že po deseti vteřinách marného rozhlížení Gerard znovu nastartuje motor vozidla a opustí parkoviště obchodního domu bez jakýchkoliv výčitek. A hlavně beze mě. Občas své strachy nedokážete zahnat, ačkoliv jste v reálných základech přesvědčeni o jejich irelevantnosti.

Snažil jsem se zpomalit, abych nevzbuzoval nežádoucí pozornost. Chodidla mě svrběla, když jsem je těžkopádně pokládal na podlahu, připomínající teď rozžhavené uhlíky. Probodával jsem pohledem černý obrázek čůrajícího chlapečka, připevněného k toaletám, až mi téměř unikla jedna z mladých brigádnic, zjevně hledící mým směrem. Skládala červené tácy z odkládacího místa na kovový vozík, a jakmile se naše oči náhodně střetly, široce se usmála. Jen stěží jsem před oslňující silou jejího zářivého úsměvu neucouvl. Nešikovně jsem se zašklebil a vrazil do dveří k záchodům.

International MCR day

23. července 2010 v 0:01 | Tea |  By own eyeball
Je za námi další rok a mohou nastat nové oslavy Mezinárodního dne My Chemical Romance! :) doufejme, že hoší zapracují na albu a brzo se ho dočkáme!

Mezitím na ně - obzvláště dnes - myslete, pusťte jejich písničky, probírejte frerard a vytáhněte merch! ;)

mcr

P.S. Děkuji všem, kdo se přidal do MCRmy. Viděla jsem, že počet fanoušků povyrostl :)

MCRmy Slovakia/Czech republic

22. července 2010 v 12:35 | Tea |  About authors
Saxana mě požádala, jestli bych československou MCRmy nerozšířila po světě, tudíž tak činím :)

Pokud máte účet na facebooku, podívejte se sem a případně se přidejte ;)

Doufám, že si užíváte prázdnin!

T.

zamlada11

Wrong (65)

20. července 2010 v 8:00 | Tea |  Wrong
Wrong

Every growing boy needs a little joy
Every growing boy needs a little toy

Alicia působila značně překvapeně, když jsem ji vyhledal během středeční velké přestávky a téměř se za ní rozběhl na dívčí záchody ve snaze docílit rozhovoru. Čelo jí protínaly jemné vrásky, napůl způsobené podezřívavostí a napůl nikdy neutuchající zvědavostí, a pod nánosem tmavých stínů a řasenky jí zářily veliké oříškové oči.

,,To má být pozvánka na rande?"

,,Ne," povzdechl jsem si a pokoušel se pohledem rozvázat uvolněnou tkaničku na tenisce, na kterou jsem stydlivě zíral, abych se k ní mohl sklonit a využít tak náhodného maskování. Aliciino rentgenové zkoumání a kousavé otázky nemohly vést jinam než k odhalení pravého důvodu mé prosby. ,,Jen s tebou chci do města."

,,Já nevím. Mně to zní jako rande…"

Wrong (64)

18. července 2010 v 8:02 | Tea |  Wrong
A/N: Pět stran v jedné várce! ;)

Wrong

You make me wanna die
I'll never be good enough

Znáte ten pocit, když na něco samozřejmého upřeně zíráte, ale v mozku jako by souvislosti ne a ne zapadnout a dovolit vám uvědomit si, o co kráčí? Asi jako když šokovaně hledíte na sumu ze slosovacího tiketu, kterou jste právě vyhráli, nebo na černě vytisknuté jméno blízké osoby na rozloženém parte.

Zrovna tak jsem se cítil, když jsem nechápavě zůstal stát uprostřed chodníku přímo před naším domem, a opakovaně zaostřoval na poznávací značku stříbrného vozu. Nemohl jsem se mýlit, jednalo se o Gerardovo auto.

James Dean and Paul Newman

16. července 2010 v 10:29 | Tea |  By own eyeball
Shit. Nechápu, jakým nedopatřením jsem tenhle screentest k filmu East of Eden (Na východ od ráje) neviděla dřív, když znám Brandův výrok o bisexuálních vztazích mezi Jamesem Deanem a Paulem Newmanem.

Samozřejmě, že to pro přihlížející může být jen ironické vtipkování, ale nežijeme my právě z těch náznaků? ;) a navíc, když o nich tímhle způsobem Marlon mluvil, nemusí to pro nás být jen halucinace :)

První část se jednou zopakuje a potom na chvíli vypadne zvuk, holt za desetiletí se platí. Ale sledujte, jakým způsobem se na sebe dívají, jak po sobě přejíždí očima. Jak James skoro nervózně pohazuje s tím nožem, či co to bylo, a Paul si sahá na nos. A ta nejlepší část, s tím nejvíc sexy pohledem.

,,Kiss me."
,,Can't here."

Jak se je dá nezbožňovat? ;)


A nezapomeňte na to, že to jsou padesátá léta. O takových věcech by se zrovna před kamerou nezmiňovalo, alespoň podle mě. Rebelové! :D

Five times Ryan tries to propose (and the one time he does) (3)

16. července 2010 v 8:02 | Překlad Tea |  Five times Ryan tries to propose
ryd44

,,Hotovo. Konec. Nebudu mít svatbu. Nikdy."

Jon vzhlédne z pohovky, kde se pohodlně roztahuje jako kočka. Ryan se naštvaně nafoukne. Do prdele s Jonem a jeho stupidní pohodlnou pohovkou. Ryan má přece krizi.

Jon se usměje. ,,Špatný den v práci, miláčku?"

,,Mluvím vážně!" zavrčí Ryan a pleskne sebou na malinký kousíček gauče, který zůstal volný u Jonových nohou. ,,Pomoz mi."

Ray Toro's birthday!

15. července 2010 v 12:02 | Tea |  By own eyeball
Tak už i Ray se dnešním dnem dostává do Kristových let, tedy věku 33! :) přejme mu vše nejlepší a samozřejmě hodně úspěchů s novou deskou ;)


ray

Wrong (63) (PART TWO)

14. července 2010 v 10:38 | Tea |  Wrong
Wrong

Otevřel jsem zadní dveře a hodil si dovnitř koženou školní tašku, než jsem netrpělivě přikročil k místu spolujezdce a s nemotorným žuchnutím dopadl na sedadlo. Pozoroval jsem, jak se uvolněně s připřenými víčky rozhihňal, než se spokojil s obyčejným, průzračně čistým úsměvem, s kterým se mi zadíval do očí.

,,Ahoj."

,,Ahoj."

Mlčky jsme na sebe zírali, jako bychom potřebovali vstřebat tu zázračnou chvilku, kdy jsme konečně získali možnost dostat se do blízkosti toho druhého. Srdce mu bušilo zrovna jako mně, nebo jsem si to možná namlouval a poblázněný tlukot toho mého vystačil za dvě.

Wrong (63) (PART ONE)

13. července 2010 v 8:00 | Tea |  Wrong
A/N: Ok, právě teď se stalo mým nešvarem psát kapitoly, které občas dosahují i osmi stran, takže je (nejspíš bohužel pro vás) musím rozdělovat. Ať se máte na co těšit ;)

Wrong

When I'm all alone
I'll be wishing you would call me on the telephone

Myslel jsem, že ve svých pouhých osmi letech, během dvou týdnů na dětském táboře daleko od mámy, jsem poznal stesk. Že při čekání na dědečka s babičkou se jejich obvyklými drobnými dárky pro nejmilejší vnouče, když ještě kdysi dávno žili, jsem poznal toužebné čekání na osobu. Že při neúprosně se blížícím, a přece tak vzdáleném posledním zvoněním před letními prázdninami jsem poznal nedočkavost.

Ale mýlil jsem se.

Wrong (62)

10. července 2010 v 8:00 | Tea |  Wrong
Wrong

I'm not here for your entertainment
You don't really want to mess with me tonight

Biologie nepatřila k mým oblíbeným předmětům. Byl jsem přístupný tomu, že potřebujeme získat povědomí o všech existujících vědách, aniž bychom je kdy v životě uplatnili, nestěžoval jsem si na to jako většina vrstevníků. Ale stejně, proboha, k čemu budu potřebovat znát složení kořenů a listů rostlin? Když jsme začali probírat říši zvířat, přece jen se má pozornost lehce zvýšila, ale těšil jsem se především na lidské tělo. Dokázal jsem zaujatě sedět a sledovat hřbet vlastní ruku, v které se těsně pod kůží při pohybu vlnily šlachy jako nějaký neexistující tajemný hudební nástroj. Možná to byly napnuté struny piána, které rozechvívá mistr pianista lehounkými doteky černých a bílých kláves.

Ovšem při vstupu do oceánografického muzea jsem se jen stěží zadržel od toho, abych s dětskou bujarostí nepřiletěl k první expozici a přitiskl dlaně spolu s obličejem až k samému sklu.

Wrong (61)

8. července 2010 v 8:00 | Tea |  Wrong
Wrong

Sometimes I go too far, I know
But I'm more than my mistakes

Váhavě jsem postával na bezpečném kousku země těsně před ledovou plochou přede mnou. Nedůvěřivě jsem sledoval bruslaře kolem sebe a nevěřil těm uvolněným, rozesmátým výrazům v jejich obličejích. Odevšud se ozýval smích a známé škrtání ledových ostří o zamrzlou plochu, které mi připomnělo kolena posetá modřinami, hrajícími všemi barvami. Na rozsáhlé ploše stadionu zářily pestré kruhy a linie, vymalované pro hokej, a já v uších okamžitě slyšel štěkavý hlas trenéra na jedné z mých bývalých škol. Nesnášel jsem hokej. Nesnášel jsem, když jsem zůstal jako poslední při vybírání do týmů a se sklopenou hlavou dloubal hokejkou do ledu, dokud družstva s povzdechem nezjistila, ke komu patřím. Nesnášel jsem, jak se všichni pokoušeli udržet v kondici, jen abych zůstal trčet na střídačce. Vlastně tím se mi spíš ulevilo.

Adam Lambert

7. července 2010 v 8:03 | Tea |  By own eyeball
Nějak se mi o tomhle chlapíkovi ani nechtělo mluvit, ale v posledních dnech čelím jeho oblíbenosti u mámy (a tvrzení, že se podobá mému nejlepšímu kamarádovi, haha), takže mě to neminulo.

Tak či onak, je to výrazná osobnost, která je spojená s homosexualitou, tak proč ji nezmínit? Nehodlám se dál zabývat předsudkem, že vyhrál American Idol a kdesi cosi, protože ho sotva znám.

V každém případě, na předávání American Music Awards 2009 proběhlo pár zajímavých doteků a líbačka s klávesistou, na kterou reagoval slovy: "Šlo jenom o show, která písničku dokonale vystihuje. Nikomu nevadilo Madonino líbaní s Britney a Christinou Aguilerou, tak proč vám vadí líbající se chlapi?"

To se mi líbí :) takže pokud jste ještě neviděli, tady máte



Wrong (60)

5. července 2010 v 8:00 | Tea |  Wrong
A/N: Muhehehaha! :D ok, mlčím o:)

Wrong

You take more than just my sanity
I don't look don't touch don't do anything

Připadalo mi téměř nepřirozené, že se Gerard prochází po naší kuchyni sotva několik minut po deváté hodině ranní. Když se zjevil vedle sporáku - pravděpodobně jsem přeslechl drnčení zvonku přes hlasité chrčení kávovaru, v kterém si ode mě máma objednala ranní porci kofeinu - jen stěží jsem s koktáním nevycouval na chodbu a nezamknul se ve svém pokoji jako za starých časů.

,,Pěkné pyžamo," poznamenal nevinně směrem k mým šedě pruhovaným látkovým kalhotám a napolo rozhalené knoflíkové košili. Cosi jsem nesrozumitelně zavrčel a sevřel v prstech svůj hrnek s kakaem, jako bych ho tím snad dokázal přeměnit do jakési zázračné plenty, která mě celého zahalí.

Wrong (59)

3. července 2010 v 8:00 | Tea |  Wrong
Wrong

Stop the song and remember what you used to be
Somebody that could fucking impress me

,,Cože? Takže z tebe udělal úplného idiota před celou třídou?"

,,No… úplného ne - "

,,Vážně díky za povzbuzení, Jepho!"

Seděli jsme nad dalším z jen těžko poživatelných obědů ve školní jídelně a já skoro nedobrovolně líčil Alicii události z dnešní hodiny literatury. Bert celou dobu mlčky kroutil hlavou, zatímco ze strany Alicie se ozývalo střídavé lapání po dechu a sprosté nadávky. Nerad jsem to přiznával, ale aspoň trochu se mi tím ulevilo. Přesto jsem se zdržel veřejného proklínání Gerarda; nedokázal jsem ta hanlivá slova vypustit z úst.

,,To je neskutečné!" prohlásila opakovaně a zabodla vidličku do gumovitého masa s takovou silou, jako by si pod ní představovala samotného profesora Waye. ,,Přeju mu přinejmenším deset let bez sexu!"