Červen 2010

Wrong (58)

30. června 2010 v 6:32 | Tea |  Wrong
Wrong

I'm not a knight in shining armor
Not your teacher, not your father

Když mě doprostřed čepice, naražené hluboko do čela, bolestivě zasáhla pečlivě uplácaná sněhová koule, zastihlo mě nelibé deja vu. S očima v sloup jsem se obrátil k očekávanému spatření Jephy, který se za mnou hnal přes nedbale odklizenou příchodovou cestu do školy a z rukou si smetával usvědčující zbytky sněhové pokrývky, pomalu roztávající v kapky mrazivé vody.

,,Kolikrát ti mám opakovat - "

,,Že nenávidíš sněhové bitky, já vím. Páni, začínáš být pořád větší bručoun, Way má na tebe moc velký vliv," odfrkl si se smíchem, který jsem brzo udusil vrstvou sněhu hbitě ulovenou podél zábradlí u schodů.

Wrong (57)

27. června 2010 v 10:53 | Tea |  Wrong
wrong

I'd like to get to know you
Can we have a conversation?

Prodíral jsem se sněhovými vločkami, které mi snad s téměř prvoplánovou agresí útočily na obličej, a nevšímal si kolemjdoucích zrovna tak schoulených jako já. Proklínal jsem se za svůj nevypočítavý nápad využít volného času ve městě a nezůstat bezpečně skrytý někde mezi regály v oddělení zeleniny Wal-Martu. Jakási záhadná síla mě táhla do půjčovny filmů a donutila mě překonat nečas, který panoval všude kolem mě. Naivně jsem doufal, že s končícím lednem přestanou i nečekané sněhové přeháňky.

Queer parade v Brně

26. června 2010 v 16:34 | Tea |  By own eyeball
Přinejmenším se nikomu nic nestalo :)


qp

Abiturientský večírek po 20 letech

26. června 2010 v 8:01 | Tea
Moje poslední slohová práce letošního roku. Poslední, na kterou mi mohl říct, že je výborná a zasloužila by si otisknout ;)
Z volného slohového útvaru jsem zvolila vypravování a ze čtyř témat to pro mě nejzajímavější. Třeba se vám bude aspoň trochu líbit :)

Tramvaj sebou trhaně cloumá ze strany na stranu. Jitka se pokouší bezpečně svírat křiklavě oranžové madlo nad hlavou v upocené dlani, ale konstantní tah vlevo i vpravo činí podobnou snahu takřka nemožnou. Zalyká se těžkým teplým vzduchem a hlavou jí probleskuje jen to, že vítr, nabíraný dokořán otevřenými okny, dozajista porušuje veškerá existující fyzikální pravidla. Ještě před několika minutami by trvala na tom, že bude osvěžující a chladný.

Docela úspěšně přesvědčí sama sebe, že právě tohle se dá považovat za příčinu jejího předčasného vystoupení. Někde v hloubi duše ovšem ví, že se jen nechce zjevit na zastávce přímo naproti školy. Jako by snad nevlastnila auto, prosím vás…

Wrong (56)

24. června 2010 v 6:28 | Tea |  Wrong
Wrong

So what's your favourite color, punk?

,,Panebože, jakej je příklad pozitivní deviace?"

,,Nevím. Kousání nehtů?"

,,Jepho, co je na tom pozitivního?"

,,Nemusíš si je stříhat!"

Rozhihňal jsem se, přičemž jsem málem spadl z parapetu okna, na kterém jsem se uhnízdil, zatímco Alicia Jephovou radou nebyla nikterak pobavena. Bert si ji zapsal na okraj zmuchlaného sešitu a očividně mu nevadilo, že mu profesor podobnou odpověď bez milosti přeškrtne. Po volné hodině ho čekal poslední test ze základů společenských věd, z kterých prý jako každý rok propadal, a bral za vděk jakoukoliv pomocí.

Maybe it's just me (14) (PART TWO)

22. června 2010 v 6:36 | A. |  Maybe it's just me
mijm

Mať ho v ústach nebol práve najlepší pocit na svete. Vo všetkých tých jeho videách to rozhodne vyzeralo o dosť ľahšie, ako to v skutočnosti bolo. Sánka ma začala bolieť asi po pol minúte od neustáleho ubezpečovania sa, že má dosť miesta a že mu neubližujem a celú svoju pozornosť som sústredil na prekrývanie zubov perami. Netušil som, ako sa pri tom cíti a bol som si absolútne istý tým, že som v tom jednoducho nemožný. Cítil som sa ako neskutočný idiot, zúfalo som sa snažil obopäť mu zvyšok mužstva, ktorý som nenapratal do úst - a že ho bolo dosť - dlaňou, ale jej pohyby som nedokázal zjednotiť s pohybmi jazyka a pier. Očividne som zlyhával na plnej čiare, pretože ani po troch minútach - ktoré mimochodom trvali podľa mňa večnosť - som od neho nezapočul ani najmenší náznak toho, že by sa cítil aspoň trochu príjemne. V panike som prestal premýšľať nad tým, čo robím a s hlbokým nádychom som vzal do úst ešte o čosi viac. Špičkou penisu sa dotkol zadnej strany môjho hrdla.

Maybe it's just me (14) (PART ONE)

21. června 2010 v 6:33 | A. |  Maybe it's just me
mijm

A/N: Ehm... maturita je zlo, vážně. Ale už je tu další díl (předchozí), a dokonce tak dlouhý, že vás zítra čeká druhá část

"Panic, Mikey?"

Do hlasu sa mi neplánovane priplietli pochybnosti a pravý kútik úst sa spolu s obočím zvlnil dohora. No to určite.

Mikey sa však v tej chvíli zatváril takmer dotknuto. Roztržito sa vyšplhal späť na ruky a prudkým pohybom panvy ma donútil odmotať mu nohy z pása. Keď sa odplazil na druhý koniec svojej postele, trenky mal ešte stále napoly stiahnuté a v očiach ublížený výraz.

"Neveríš mi?"

Wrong (55)

19. června 2010 v 8:03 | Tea |  Wrong
Wrong

I try to take a breath
To say what wasn't said


,,Máš tu nezvykle poklizeno," poznamenal jsem, jakmile jsem vstoupil do kuchyně Gerardova apartmánu a opřel se o prázdnou, čistou desku stolu. Ušklíbl se a zamával na mě tabulkou čokolády, kterou jsem s přikývnutím přijal.

,,Obvykle uklízím, když jsem nervózní."

Přešel jsem jeho odpověď bez další odezvy, ačkoliv se mi zaryla pod kůži a nemohl jsem se zbavit dohad. Odkvačil jsem se rozložit na Gerardovu pohodlnou černou pohovku a s úlomkem výtečné horké čokolády ho sledoval, jak sedí na podlaze před televizí a probírá se svou sbírkou filmů.

,,Už jsi sehnal - "

Nesmyslnost

17. června 2010 v 6:38 | Tea
Po dlouhé době poezie! Kolem mě se toho děje spousta a některé texty ani nemůžu zveřejnit, protože... jsou osobní.
Nechci prázdniny, nechci konec školy. Jsem jediná?

O lásce, takových básní už četla mraky,
kde hlavní hrdinové, imitováni přízraky,
otvírali ústa jen k působivému vyznání
a ona věřila, že bláznivě přehání.


Wrong (54)

15. června 2010 v 6:30 | Tea |  Wrong
EDIT: Tenhle díl byl nedopatřením zveřejněn už včera, ale stáhla jsem ho, bahah o:) takže druhá šance ;)

Wrong

Oh, you're so naive yet so

Jephu jsem ještě před rozsáhlou budovou knihovnou nespatřil. Netrpělivě jsem postával blízko vchodu a pokoušel se vyhýbat pohledům všech zachumlaných lidí, procházejících okolo. Způsobovala to čistě má zdeformovaná psychika, ale při každém vynuceném čekání jsem si připadal, jako by se mi přihlížející vysmívali. Ten, na koho čeká, stejně nepřijde. Chudáček.

Na moment jsem zvažoval návštěvu samotného Jephova pracoviště. V poslední vteřině jsem ten nápad zavrhl, když mi odhodlání podryla nejistota z Jephovy reakce. Bylo smutné, jak jsem se před ním kdysi dokázal chovat bezprostředně a uvolněně, a najednou přišel den, kdy tu stojím a bojím se správně zvolených slov. Ale přál si mě vidět; to by mělo být dobré znamení. Pokud se jen nenamáhá rozbít mi obličej dlažební kostkou.

Wrong (53)

14. června 2010 v 6:24 | Tea |  Wrong
wrong

Maybe I know, somewhere deep in my soul
That love never lasts

Nabíral jsem si na vidličku malé hrstičky rýže, zatímco jsem zuřivě naslouchal rozhovoru mezi mámou a Gerardem. Snažil jsem se pochytit způsob, jakým spolu hovoří, jak máma reaguje, čím Gerarda zahrnuje. Už dávno, ještě před počátkem našeho bližšího vztahu, mi Gerard naznačil, že jakékoliv pouto mezi námi se liší stylu, v jakém se nese jeho randění s mámou. Mluvil o tom, že to se mnou si užívá zábavu, že to já mu dovoluji věčnou přítomnost mládí a oddálení hranice dospělosti, kterou se s takovou nelibostí snaží ignorovat. Přesto jsem nedovedl zabránit snad téměř žárlivému pozorování a odposlouchávání.

,,A Williams se mi zase snažil zruinovat poradu. Nejraději bych ho přeřadila na jiné oddělení, jenže nemůžu do pracovních vztahů zaplétat ty osobní. A až moc dobře se vyzná v akciích."

Brno - today!

12. června 2010 v 10:40 | Tea |  About authors
avik1
Takže dneska ve tři hodiny v budově hlavního vlakového nádraží v Brně! :)

Těším se na vás a doufám, že se poznáme a vše proběhne v pořádku ;D

T.

Five times Ryan tries to propose (and the one time he does) (2)

12. června 2010 v 8:02 | Tea |  Five times Ryan tries to propose
A/N: Myslím, že jste přeWrongováni. Chtělo by to kratší pauzu ;)

ryd

3.

Na pódiu.

No, fajn, Ryan možná není ten typ, který se rád předvádí, ale Brendon sakra je. A mimoto - proč nedát něco na oplátku všem těm řvoucím dívčím fanynkám, které si to vyprošují už přinejmenším pět let? Přiznali se veřejnosti už asi před rokem, a ne že by se na Facebooku nezjevilo kolem čtrnácti skupin pojmenovaných různými variacemi "KDYŽ TAHLE SKUPINA DOSÁHNE 10 000 000, RYAN POŽÁDÁ BRENDONA O RUKU!!!!!!!"

Zkurvený Pete.

Table of faggots 2

11. června 2010 v 6:58 | Tea |  By own eyeball
gays
Možná si ještě vzpomínáte na článek Table of faggots, pojmenovaný podle legendárního označení Stoleček buzerantů, který padl kdysi dávno u povídky So Small :) jelikož moje tehdejší znalosti gay/lesbické/bisexuální/transsexuální scény, zkrátka GLBT, byly pramalé, rozhodla jsem se konečně vytvořit alespoň malé recenze k filmům s těmito tématy. Jedná se jen o ty, se kterými mám vlastní zkušenost (popřípadě Anaj, která mi pomáhala), takže o nich mluvím subjektivně - pokud náhodou rýpnu do něčího oblíbeného snímku, předem se omlouvám ;)

Seznam budu doufám časem doplňovat, pořád mám spousty filmů v hledáčku :) popřípadě se můžete podělit o vlastní dojmy!

Filmy nejsou řazeny podle žádného specifického znaku.

Poslední upozornění - tenhle výčet mi (nám) zabral opravdu velké množství drahocenného času, a pokud ho někde uvidím okopírovaný, byť jen v kouscích, zloděje si najdu a zakroutím mu krkem. A budu zlá. ZLÁ.

Wrong (52)

9. června 2010 v 6:31 | Tea |  Wrong
Wrong

Scars, they will not fade away
No one cares to talk about it, can we talk about it?

Pokoušel jsem se zpracovat prezentaci do zeměpisu, díky bohu můj jediný úkol na poslední den školního týdne. Probíral jsem se rozličnými internetovými stránkami a debatoval sám se sebou, který obrázek krajiny zaujme spolužáky nejvíc, ale v hlavě jsem si mnohem podrobněji přehrával spíše uplynulé události pomalu odeznívajícího dne. Na obědě jsem se po vleklých dvou týdnech posadil zpátky k našemu obvyklému stolu. Působilo to na mě jako vřelý návrat domů, do prostředí, které tak dobře znám. Aliciino nadšení neznalo mezí a jen stěží jsem unikl rozmazaným obtiskům na tváři, způsobené mazlavou rudou rtěnkou. Bert nám suše pogratuloval k usmíření a nepronesl žádnou poznámku o Gerardovi, ačkoliv jsem se jí obával. Během konzumace jídla mě Alicia zahrnovala novinkami ze všech možných i nemožných stran včetně líčení Jephova života v posledních dnech. Byl jsem si jistý, že jindy by ji už dávno otráveně okřikl a dožadoval se ztišení, ale tentokrát se jen mlčky nimral v jídle a mysl mu dost zřejmě okupovala dočista jiná záležitost. Jen nerad jsem si uvědomoval jaká.

Wrong (51)

7. června 2010 v 6:26 | Tea |  Wrong
Wrong

We're too young to be critics

Nervózně jsem se prodíral chodbou s nečitelně popsaným sešitem do literatury v rukou.
Na poslední chvíli jsem si snažil zopakovat alespoň některá data a důležitá díla všech autorů, které Gerard v průběhu posledních týdnů zmiňoval. Včerejšího večera jsem jen sotva odpoutal myšlenky od našeho druhého líbání a urputné soustředění na studium naprosto zkrachovalo. Svíralo mě jakési nevysvětlitelné nutkání uspět a potěšit Gerarda dostatečně příjemným výsledkem. Poslední, co bych si přál, bylo v jeho předmětu selhat.

Vklopýtal jsem do učebny a na místě zkameněl, když jsem si všiml shrbené postavy ve své lavici. Teprve když do mne zezadu vrazil některý z po ránu nevrlých studentů, přidal jsem do kroku a zastavil se u prázdné židličky.

Wrong (50)

5. června 2010 v 8:00 | Tea |  Wrong
A/N: Aye, výroční padesátka! A ačkoliv to tak zní, nejsme v polovině (asi. určitě?). Enjoy, dudes ;)

Wrong

Have I already tasted my piece of one sweet love?

Parkoviště Wal-Martu bylo jako obvykle poseto obrovským množstvím aut těch nejrůznějších barev a velikostí. Neměl jsem nejmenší tušení, kde najdu zrovna to Gerardovo, ale přinejmenším mi to dodávalo pár dalších chvil k uklidnění navíc. Připadal jsem si snad ještě hůř než onoho osudného pondělního odpoledne. Tehdy jsem sice doufal, že se náš vztah přehoupne do formy, jakou si přeji, ale víceméně jsem byl smířený s opakem. A najednou je to tady a já už můžu všechno jen přihlouple kazit, jak mívám obvykle ve zvyku, aniž bych si to vědomě přál.

Zastavil jsem se u skleněného přístřešku pro nákupní košíky a znovu se nerozhodně rozhlédl. Měl jsem mu zavolat? Nebo očekával, že jsem dostatečně zdatný, abych ho našel? Můj bože, už to začíná; že jsem jen neschopné dítě, pozná ještě dřív, než bych se vsadil.

Pretty. Odd.

4. června 2010 v 6:32 | Tea
A/N: Tenhle text nejspíš vůbec nepřipomíná obyčejný one shot, kde by se měly postavy rychle vyspat (ostatně, jak dlouho už ode mě tohle nikdo nečeká? :D). Popisuje součet obyčejných událostí, které přesto můžou vést k něčemu ne zas tak obyčejnému... vznikl z vnitřní pohnutky, neplánovaně, tak nevím, za kolik stojí o:) postavami jsou Ryan a Brendon z P!ATD

ryd17

Ryan tyhle dny nesnášel. A když říkal, že je nenáviděl, znamenalo to ze srdce. Tak nějak už k němu patřilo, že cesta trvala sto milionů let a profesoři mu zadali deset tisíc úkolů, ale ve svých pocitech sympatií a antipatií se vyznal velice jasně. Žádná hyperbola nescházela.

Na celých těch dnech, které se honosily nelibým přídavkem blbec, byla vůbec nejhorší jejich nenadálost. Ryan by ocenil, kdyby se předcházejícího večera, zatímco sedí na okraji rozvrzané postele a přehlušuje drnkáním na kytaru hluk fotbalového zápasu z televize v přízemí, varovně rozblikalo červené světlo. Zbystřil by pozornost a okamžitě se jal učinit následující opatření:

Zabalit si do školní tašky přiměřené množství čokolády.
Nabít si dostatečně přehrávač, aby nemusel vytahovat sluchátka z uší.
Nasprejovat si vlasy honosnou dávkou laku, aby se mu ráno nezkroutily.
Vypnout si budík, aby vlastně vůbec nemusel do školy.

Nic z toho ho ovšem nevysvobodilo.

Wrong (49)

2. června 2010 v 6:33 | Tea |  Wrong
A/N: Už jsem na dalším výletě, a to si nedělám legraci :D takže doufám, že si díl užíváte, a pravděpodobně odpovím na všechny komentáře až během víkendu. Ale Gerard s cookies vyrazí za prvním komentátorem i bez mého povelu, nebojte ;D

Wrong

And if you want me back,
you're gonna have to ask

,,Frankie!"

Přísahal bych, že mi v té vteřině praskl ušní bubínek, ale když jsem se bleskově otočil a stanul tváří v tvář Alicii, neměl jsem to srdce, abych se začal zlobit. Oči jí zářily pod záplavou třpytivých stínů a já se neubránil úvaze, jestli se nejedná o můj dárek k Vánocům. Potěšeně jsem se usmál.

,,Alicio! Jak se máš?"

,,Máma si zase našla nového přítele," obrátila oči v sloup a zdržela se podrobnějších komentářů, jelikož tím vyjádřila celé svoje momentální rozpoložení. Zašklebil jsem se, ačkoliv mě při kombinaci slov máma a přítel bodnul nepříjemný pocit rozrušení a viny.