Únor 2010

Wrong (15)

28. února 2010 v 8:05 | Tea |  Wrong

So don't be afraid of what you're turning into
And I believe in you

Nebe bylo zabarveno do zvláštní směsice šedé a modré, ale nikomu z kolemjdoucích, oděných do nedávno vytažených zimních kabátů, to nevadilo. Míjel jsem vesele se bavící přátele i spěchající jednotlivce a užíval si radost z každého obchodu a domu, který jsem matně rozeznal z mých předchozích návštěv centra. V některých výlohách jsem kromě vlastního odrazu spatřil zaměstnance, instalující vánoční výzdobu. Všechno se zahalovalo do zlaté a stříbrné vánoční barvy. Na drátech elektrického vedení a sloupech se už pár dní pohupovaly velké zářící hvězdy.

Za náměstím, v jehož středu už dominoval typický vánoční strom, jsem podle Jephových instrukcí zabočil doprava. Ulice už nebyla tak zaplněná a lehce se svažovala dolů. Prošel jsem kolem několika budov a pečlivě se díval vlevo, kde by se měla nacházet knihovna.

Kurt Cobain and homosexuality

27. února 2010 v 18:28 | Tea |  By own eyeball
Už jsem o těchle Kurtových myšlenkách párkrát slyšela, ale když jsem je viděla v kamarádčiné knížce, neodolala jsem a vyfotila to, abych vám citace ukázala ;)





The seduction of Frank (4) (END)

26. února 2010 v 6:24 | Překlad Tea |  The seduction of Frank
A/N: Doufám, že se vám překlad líbil :) tady máte poslední díl, takže enjoy!

Během dalších hodin zůstali věrní plánu. Pokaždé, když se Gerard ocitl na hraně panikaření, koukl Mikey na seznam a řekl mu, že by měli pít čaj, čůrat, sedět u stolu nebo mu umývat vlasy. Většinou se zdálo, že to funguje; Gerard byl pořád nervózní a neklidný a párkrát na Mikeyho vyštěkl, což nebylo jako on, ale ve tvářích měl víc barvy. Mikey ho dokonce přinutil sníst půlku sandwiche, ačkoliv tvrdil, že má žaludek příliš na vlnách na to, aby jedl.

V 19.14, o celou minutu dřív, řekl Mikey Gerardovi, že vypadá dobře a že Frank nebude tušit, jaké štěstí ho potkalo. V 19.16, zrovna když Mikey naposledy kontroloval, jestli je byt čistý a upravený, se Gerard posadil na pohovku a začal třást.

Wrong (14)

23. února 2010 v 6:26 | Tea |  Wrong

You, strange as angels
You're just like a dream

,,Pozdraven den nejuctivější z mé strany směrem k vám."

Počátek Gerardovy hodiny byl ten jediný zaručený způsob, jak se čtvrtečního rána dostatečně probudit. Příchod do školy byl doprovázen líným rozedníváním a odchod naopak uspěchaným stmíváním a celá ta záležitost se světlem mi způsobovala téměř depresivní pocity. Ačkoliv jsem nepatřil k lidem, kteří zbožňovali léto s jeho horkým vánkem a věčně nažloutlým okolím, způsobeném zalitím sluncem, nijak jsem se neoddával ani zimnímu období. Pokud by se denní doba nikterak výrazně neměnila, asi by mi to bylo úplně jedno. Rád jsem se procházel po sněhu a zkoumal jeho strukturu, ovšem v naprosté samotě. Sněhové bitky se staly jednou z nejvíc nenáviděných činností od chvíle, kdy mi Eric ve třetí třídě základní školy narval obří haldu rozměklé studené hmoty za krk a já strávil několik dlouhých dní v posteli se zápalem plic.

Wrong (13)

20. února 2010 v 8:06 | Tea |  Wrong

So give me all your poison
And give me all your pills

V úterý odpoledne se Jepha poptal na tetičku a Alicie zdlouhavě vyzvídala, o co kráčí. Už jsem si zvykl, že se před ní nedá udržet žádné tajemství. Pokud bych se snad něco pokoušel nechat pro sebe, urazila by se, že nejsem pořádný kamarád. Tím hůř, pokud to Jepha věděl a ona ne. Zopakoval jsem stejnou povídačku o tetě, jako jsem namluvil Jephovi, a znovu jednou se cítil trochu zostuzen, že lžu. Alicia nereagovala tak filozoficky.

,,Prostě si kurva dělej, co se ti zlíbí."

Valentýnská soutěž - info

16. února 2010 v 7:07 | Tea |  Contests
Jen jsem chtěla připomenout momentálně probíhající povídkovou soutěž, o které se dočtete více tady.

Napadlo mě totiž, že vítěz by mohl být odměněn kromě klasického diplomu taky nějakou tou kapitolou Wrong dopředu, pokud vás to potěší ;)

T.

Someone out there loves you after all (38)

15. února 2010 v 6:28 | Překlad Tea |  Someone out there loves you after all
A/N: Omlouvám se, že to tak trvalo. Chystejte se na konec, zbývá už jen 8 kapitol :)

S prásknutím jsem otevřel dveře, abych se rozrušeně střetnul se starostlivým obličejem... mámy.

,,Mami, co tady děláš? Kde je Ge - oh, kurva, Gerard?" přešel jsem během vteřiny z křiku na mámu k volání po Gerardovi do telefonu. Když nebyl u dveří, kam se poděl? Jen takhle by nezmizel; nezavěsil by mi telefon.

,,Franku? Vím, že jsem říkala, že nepřijdu, ale měla jsem strach. Kdo je na telefonu?"

Věnoval jsem jí pohled, který říkal 'kdo by tam asi tak mohl být?' ale ona mluvila pořád dál.

,,Proč jsi neotevřel dřív? Vyděsil jsi mě, zlatíčko."

Vrátil jsem se do kuchyně a ona mě následovala.

Wrong (12)

13. února 2010 v 8:06 | Tea |  Wrong

I reached the wrong ends by the wrong means

,,Konečně!" vykřikl jsem na máminu adresu a obdržel omluvný pohled spolu s krátkým pozdravením. Zastavil jsem se uprostřed vstupní haly a rozpačitě sledoval, jak si vyměnila s Gerardem vřelý úsměv. Roztržitě se k sobě nahnuli a potom zase ustoupili. Pochopil jsem jejich zdráhání a nervozitu z polibku na přivítanou. Sklopil jsem hlavu a rázem zapomněl na všechno veselí u vaření i radost z odvedené práce. Zaslechl jsem Gerardovo zakašlání.

,,Neuvěříš, co jsme připravili za překvapení!" zvolal hlasitě. Když jsem znovu vzhlédl, pomáhal jí gentlemansky sundat kabát a na mámině tváři zářil pořád ten stejný rozněžnělý úsměv. Přeměřila si naše zástěry.

The seduction of Frank (3)

10. února 2010 v 6:26 | Překlad Tea |  The seduction of Frank
A/N: A příště už vás čeká dokončení :)

13.45 - Gerard a Mikey sledují televizi/ pijí víc čaje/ jí brambůrky

,,Ale nemusí to být nutně ve stejnou chvíli," dodal Mikey nápomocně.

14.30 - Gerard a Mikey vybírají Gerardův outfit pro Svádění Franka

,,Můj outfit? Sakra, Mikey, to mě ani nenapadlo! Možná jsem si měl koupit něco nového?"

Valentýnská soutěž

9. února 2010 v 20:37 | Tea |  Contests
Ne, neděste se, nebudu vás nutit psát slaďáky o Valentýnovi. Jen jsem potřebovala nějaký dostačující název :D

Takže, milí čtenáři a autoři, mám tu pro vás další soutěž :) doufám, že budete chtít předvést svoje slohové umění a zúčastníte se v hojném počtu!

Téma je protentokrát úplně libovolné, ale povídka musí začínat slovy:

Poprvé, když... (jsem/Gerard/atp.)

Posílejte prosím maximální počet pěti stran, nejspíš do poloviny března, tedy zhruba 15.3. Známý mail, RomanceInDanger@email.cz :)

Přeji hodně štěstí a brzo se těším na vaše díla!

T.

Wrong (11)

8. února 2010 v 6:32 | Tea |  Wrong

Sometimes I'm in disbelief I didn't know

Nadcházející dny, které mě dělili od konečného odpočinku na Den díkůvzdání, následovaný taky volným pátkem, utekly neuvěřitelně rychle. Možná to bylo způsobeno tím, jak se všechna moje pozornost přesunula na ten světlý bod v budoucnosti, a nic jinačího jsem neviděl.

Den díkůvzdání v rodině Ierů se patrně lišil od ostatních normálních rodin. Jelikož máma odmítala jakýkoliv kontakt s tátovou polovinou příbuzenstva a její vlastní rodiče už dávno zemřeli, neusedali jsme ke stolu s žádnou veselou skupinou příbuzných přes páté koleno. Společnost na tento sváteční den jsme vždy tvořili jen já a mamka.

Dying a slow death with insane mirth

5. února 2010 v 6:39 | SH
A/N: Zasláno od Smithy Hammer :)

Grin... Rage!
Romance... Ire!

Piatkové popoludnie trávil Frank v jednom obchodnom dome. S vycerenými zubmi, úsmevom, čoby nezameniteľným znakom šťastia, podpisoval jednu knihu za druhou. Starí, mladí, muži či ženy, všetci chceli podpísaný výtlačok jeho najnovšieho bestselleru. Frank s každým prehodil slovko dve, niektorí sa s ním dokonca chceli odfotiť.

Najviac ho dojalo malé dievčatko, ktoré sa k nemu pretlačilo cez všetkých ľudí okolo, nedočkavo držiacich svoj, ešte nepodpísaný, výtlačok.

"Budem aj ja raz taká slávna ako ty?" spýtalo sa úprimne s výrazom nádeje v tvári.

Wrong (10)

3. února 2010 v 6:35 | Tea |  Wrong

I think you come from another world
I really don't understand a word

Pobaveně jsem seděl u stolku v jídelně, který podle všeho Bert, Alicia a Jeph obsazovali úplně pokaždé, a zapojoval se do rozverné debaty o školních výletech. Od špatného pondělka se moje nálada zase razantně změnila a já se vrátil do stavu bezstarostné veselosti. Netušil jsem, jestli jsem jediný, kdo dokáže procházet všemi formami náladových extrémů i během jediného dne, nebo to zkrátka patří k povaze dospívajících lidí. Tak jako tak, radostně jsem se rozhlížel po tvářích svých nových kamarádů a nemohl uvěřit tomu, že tuhle školu už navštěvuju víc než dva týdny. Možná jsem potřeboval zažít něco výjimečného, vystoupit ze stereotypu, abych dny rozeznával na něco víc než jen pouhé střídání světla a tmy. Proudily za sebou jako voda v dravé řece a já si ani neuvědomoval, jak mi listopad proplouvá mezi prsty. Pomalu bych měl začít vymýšlet vánoční dárek mámě. Řekl bych, že z další bankéřské příručky už nebude nadšená.

Brothers Way in V-Man

2. února 2010 v 19:41 | Tea |  By own eyeball
Určitě vám tento scan neunikl, ale myslím, že by se tu měl objevit do sbírky waycestu ;)