Kissing spent cigarettes (48) (END)

31. března 2009 v 6:28 | Překlad Tea |  Kissing spent cigarettes
A/N: Ani se mi nechce věřit tomu, že je konec. První přeložený díl byl zveřejněn 8.12.2007! Tahle povídka doprovázela mě i tenhle blog pekelně dlouhou dobu... děkuji všem, kdo četli, komentovali, a Anetce.ph a Teresce za pomoc.

THIS IS THE FINAL END

Neodpověděl jsem; nemohl jsem; jen jsem se dusil na nové vlně horkých slz, odtahujíc mu prameny vlasů z obličeje, zandávajíc je za uši silaně se třesoucími prsty. Má druhá ruka stále spočívala na jeho hrudi a sotva znatelný pulz, tepající pod jeho hrudní kostí, mi dával jediný slabounký cár utěšení. Srdce, které bylo tolikrát rozdrceno a rozštípáno, se definitivně chystalo navždy zastavit. Nechávalo mě tady bez pomoci a v neposlední řadě osamělého. Bolelo to víc než cokoliv, čím jsem dřív procházel, vidět mého úžasného, choulostivého, křehkého, malého Frankieho sraženého do tohohle zmuchlaného zmatku na špinavém betonu. Život pomalu vyprchával z jeho zlomeného těla v šarlatových záblescích, jak čekal, kdy jeho rozlámané srdce přestane bít a dá konec veškeré bolesti…


Pokusil se plyvnout; otřel jsem krev z jeho rtů, jak ze sebe vytlačil: ,,Miluju tě… k - kurva, Gerarde, miluju tě…"

Kolébal jsem mu hlavu ve svých rukou, houpajíc jeho tělo co nejjemněji dopředu a zpět. Mumlal jsem miluju-tě a je-mi-to-moc-líto, zatímco jsem si každou bolavou kostí v těle přál, abych udělal něco, co ho zachrání.

,,Gee, mám… mám ti t - toho… t- tolik co ř - říct…"

,,Ššš, to je v pořádku, baby…"

Ta slova mi připadala těžká na ochablých rtech. ,,N - nestrachuj se o mě. Jen o mě neměj strach."

Zalapal po vzduchu. ,,Neopustím tě. Ne."

,,Je to v pořádku. V pořádku." Opakoval jsem to stále dokola, znova a znova, jako stroj. ,,Je to v pořádku."

Váha všeho, co jsem kdy udělal, na mě doléhala jako kámen.

,,Poslouchej, Gee - " zalknul se. ,,Poslouchej."

Ačkoliv jsem sotva slyšel přes burácení krve, která mi tepala v uších, zaslechl jsem vzdálené kvílení sirén. Pevně jsem uchopil Frankieho za mrazivě chladné prsty.

,,Přijíždějí. Baby, přijíždějí."

Bolelo mě břicho. Mohl ho teď někdo zachránit?

,,Do pekla, Frankie, nikdy jsem to neměl udělat; musím ti říct, že se omlou - "

,,Ne! N - neomlouvej se. Radši… radši u - umřu… než tě zradit p - pro… toho hajzla..."

,,Ne! Ne, to neříkej!"

,,Jestli… jestli mě budeš držet… nepůjdu."

Můj hlas vyšel ven jako nepřirozený a roztřesený šepot. ,,A - ale nevidíš je?"

,,S - smrt?" Frankie bojoval, aby napodobil pohyb. ,,A - ale oni… n - nemůžou si mě v - vzít… bez tebe."

Ani jsem mu nemohl odpovědět; příliš jsem brečel.
,,V - Věříš… m - mi teď?" Zasyšel Frankie přes pevně stisknuté zuby, jak bojoval s bolestí, která pomalu přebírala kontrolu nad jeho tělem. ,,O - odpouštím ti. Já ti k - kurva odpouštím, Gerarde!"

Bez dechu jsem přikývl. A pak, najednou, jsem si uvědomil, že se cítím lehčí. Jako by z mého polámaného srdce byla odňata nějaká tíha. Mé oči se setkaly s těmi Frankieho a já viděl, že zase přebírá moje břemeno. Krvácel mými hříchy, aby se vsákly do špinavého chodníku, kde zmizely navždy. Přemožený emocemi, které nemohou být nikdy vyjádřeny slovy, jsem si přitáhl Frankieho malé tělíčko k hrudi. Držel jsem ho blízko u sebe, když bojoval o to, aby mi obmotal ruce kolem krku. Bez žadného dalšího způsobu, jak mu ukázat, že ho moc miluju, jsem přitiskl své chladné rty k jeho. Zakňučel mi do úst, ale jen se ke mně pevněji přimknul, jako bych já byl ten, kdo potřebuje nejvíc pomoct. Můj Frankie; můj anděl… tak křehký a nevinný… zase mě zachraňuje.

A takhle to skončilo; my dva, zoufale se lepící k našim třesoucím se tělům, když jsem znovu a znovu líbal jeho karmínově zbarvené rty; tvrdé, neobratné polibky, které mezi námi rozmazávaly krev, sliny a slzy.
,,Bože, oh bože oh bože, Gee…" mumlal Frankie opakovaně mezi srdce trhajícími vzlyky. Byl bílý jako stěna a stále bojoval o vzduch.

,,Tady to je, Frankie, baby, tady je to, cos chtěl, aby byla láska; skvrny od krve a kapesní zbraně a dešťové mraky a - a - "

,,N - ne," zalapal po dechu trhaně. ,,n - neříkej to; já vím. Já vím… mám, co jsem chtěl a n - není to nic než bolest… a - ale oh, Gee, já... n - nevyměnil bych to za nic, za nic!" Zadusil se a zlomil do nekontrolovatelného vzlykání. Přitiskl svůj řasenkou a linkami pruhovaný obličej do mé hrudi.

,,Bože, Frankie; k - kurva neopouštěj mě; potřebuju tě. Do pekla, tak moc tě potřebuju…" Zmáčkl jsem ho pevně do svých paží, ignorujíc slzy, které pokrývaly mou vlastní tvář. Ochraptělý hlas mi znovu poklesl do šepotu, když jsem ho něžně kolébal tam a zpět, rty spočívající přímo nad jeho uchem.
,,Jsi můj anděl, vždycky jsi byl… prostě vydrž. Prosím, Frankie… jen vydrž."

,,N - neumřu bez tebe, Gee… n - nechci b - být sám."
,,Oh Frankie… Frankie, jsi perfektní, zlatíčko. Nikdy bych ti to nevzal… ani tvůj otec tě nedokázal zlomit."

Ještě jednou se mělce nadechl a pak se najednou zdálo, že z jeho chvějícího se těla uniká nápětí, nechávající ho současně poklidného a ještě víc srdcervoucně nevinného. Žádná z tragédií, které žil, teď nemařila jeho neskutečné oči, jak uslzeně vzhlížel k mému obličeji. Rty, pokryté rudou, měl zkroucené do chvějícího se úsměvu. Byl to ten moment, kdy jsem věděl, že nehledě na všechno ho prostě neztratím. I když se jeho řasenkou začerněné oči klouzavě zavřely, mdlý pulz života pod žebrami byl přesně to málo, co mě zadrželo od křičení.

Andělé utichli, nechávajíce mě setřít krev a slzy z Frankieho obličeje v rytmu jeho plytkých nádechů.

Přes všechny moje hříchy, Frankieho rozhřešení mě jaksi nakonec zachránilo. A já se přece jenom nebudu muset světu postavit sám. Jsem dlužný životem tomuhle krásnému klukovi se zelenýma očima, rozkošným širokým úsměvem a perfektním smíchem, který je teď zhroucený a krvácející v mé náruči. Zruinoval jsem ho, ublížil mu, zlomil ho, skoro ho zabil...

Ale já ho neztratím.

Ta noc pro zbytek světa nic neznamenala; pro nikoho z těch lidí, kteří nám ublížili, snažili se zruinovat vše, co jsme byli a co jsme měli… nikdo z nich o tom nevěděl. Ale tam v té opuštěné uličce ve středu města, pokrytí krví a zalykající se na slzách, tisknoucí se tak zoufale jeden k druhému na chladném betonu, kdy v dáli sirény záchranky pronikavě řvaly a zesilovaly, byli dva vystrašení, zjizvení chlapci s promarněnými životy a roztrhanými dušemi, kteří se znovu učili, jak milovat… jen dva zoufalí, zlomení kluci, kteří konečně věřili v chemickou romanci a pravou kurevskou lásku.
,,Pane Wayi… pane Wayi, potřebujeme, abyste šel. Pane Wayi, potřebujeme, abyste odešel - děkuji vám. No tak, mlady muži… tak. Teď mě poslochejte. Viděl jste některé velmi špatné věci. Budeme vás muset dát do pořádku. Váš bratr čeká v nemocnici, pane Wayi… pane Wayi? Ano, zachrání ho. Nemějte obavy. Prostě zavřete oči. Všechno bude v pořádku.

Všechno bude v pořádku."

Všechno bude v pořádku.

THE END.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Niwy Niwy | Web | 31. března 2009 v 8:20 | Reagovat

nemám slov...čo dodať?hádam len že mi tento príbeh bude chýbať...

2 Baarny Baarny | Web | 31. března 2009 v 8:54 | Reagovat

Aaaaaa Já sem brečela už ve chvíli kdy jsem si četla epilog v originále... Ano, nevydržela jsem to a jakmile frankieho střelil, tak jsem si musela přečíst konec... Btw... nechybí tady? Nebo že bych četla něco jinýho?)

Každopádně awwwwww!!!!!!! Já jsem úplně bez sebe :) To je tak krásný... teda... Smutně krásný... Jako celej příběh... konec je samozřejmě úžasnej... Zrovna příběh, u kterýho mi bylo snad jasný, že to nemůže dobře dopadnout, celou dobu jsem se s tím snažila smířit, a oni ho zachrání... Krása :)

3 Awful Awful | Web | 31. března 2009 v 10:12 | Reagovat

já pláču. Já KURVA PLÁČU!.bože....všechno bude v pořádku...xD

4 Tea Tea | 31. března 2009 v 10:17 | Reagovat

Baaarny: o zadnem epilogu nevim,a to jsem tuhle story videla umistenou v originale na 2 odlisnych strankach ;)

5 JajPi JajPi | 31. března 2009 v 10:39 | Reagovat

ah můj bože...tohle.. nějak nemám slov.. byla to úžasná povídka.. vehnalo mi to slzy do očí.. kdybych nebyla ve škole, rozpláču se..

6 Petronajt Petronajt | E-mail | Web | 31. března 2009 v 10:47 | Reagovat

už ze začátku si mě dojmula tím,že první díl byl zveřejněný na moje čtrnácté narozeniny,a ta povídka...ah bože.Už dlouho mě nic tak nepotěšilo,jako že tohle bude v pořádku.

7 Dannie Dannie | Web | 31. března 2009 v 12:47 | Reagovat

ok, celú časť som preplakala... fakt nádherná story a preklad... ani sa mi nechce veriť, že to už skončilo..

8 Geewayli Geewayli | 31. března 2009 v 14:01 | Reagovat

á nesmím brečet nesmím :) :) úžasné :)

9 tereska tereska | 31. března 2009 v 14:15 | Reagovat

uááááááááá všechno  bude v pořádku! přežije, je to jasný! budete mi chybět, vy dva jste byli nejlepší z párů!

10 Jannica Jannica | Web | 31. března 2009 v 14:45 | Reagovat

aaaaaaa

aaaaaaaaaa

aaaaaaaaaaaaa

To.. to... všechno... dobře skončilo... bože, už jsem ani nedoufala..

Uh... mám asi nějaký záchvat, jdu to rozdejchat... eh...

11 Alfie, the Dark_Butterfly Alfie, the Dark_Butterfly | 31. března 2009 v 14:53 | Reagovat

Já normálně a poctivě bulím ... vydeptalo mě to tak, že mám problém i ťukat do písmenek.

48 dílů ... to není ani možné ... a ta doba se člověku ani nezdá. ale je to tu, konec ... a nádhernej ... skončilo to krásně a nečekaně dobře. Člověk celou dobu doufá, že to dobře skončí, ale nepočítá v to. Ale o to je to ještě hezčí.

Klobobouk dolů za tuhle story, originální autorce, a taktéž těm, co to překládali. Respekt vám všem, fakt!:)

12 Majkííí Majkííí | 31. března 2009 v 15:38 | Reagovat

Sakra, pořád tomu nemůžu uvěřit, že poslední. Tady čumim do prázdna... To se nedá říct slovy.... stvoření co tohle stvořilo, musí být zatraceně génius a to i vy holky co jste to překládaly. Bude mi to hrozně moc chybět, ale ten konec stál za to :)

13 belapansy belapansy | 31. března 2009 v 16:11 | Reagovat

A já se prostě přidávám k těm, kteří to nevydrželi a prostě se rozbrečeli. (nj, novodobej Titanik:)) ale já jsem prostě unešená a s emocema v háji:)

14 belapansy belapansy | 31. března 2009 v 16:13 | Reagovat

a teď taky vidim, že je tam toho "prostě" prostě nějak moc

15 belapansy belapansy | 31. března 2009 v 16:15 | Reagovat

heh...:D to nedává smysl, nevšímejte si mě

16 sage sage | 31. března 2009 v 16:39 | Reagovat

fuck

17 sage sage | 31. března 2009 v 16:44 | Reagovat

hm, bud som uz tak psychicky labilna a precitlivena, ale fakt potrebujem vediet, ci tym v poriadku sa mysli, ze frank to prezije alebo co

aaa, toto bola prva ff, ktoru som precitala, este na wayceste, lenze tam potom prestali pribudat diely a tak som na nete hladala, ze kde by som si to mohla docitat a tak som sa dostala k tejto stranke a vlastne pri tom, ako som sem kazdy dne chodila a pozerala, ci tu nie je novy diel, tak som si precitala este kopu dalsich zaujimavych a skvelych pribehov, aj ked kissing spent cigaretes navzdy ostane tym prvym a najoblubenejsim, heh. vyjadrenie toho zufalstva, citov, vsetko...

ja dakujem velmi pekne za tie uzastne preklady a myslim, ze nie som jedina...

jo a tato story mi bude chybat...

18 Tea Tea | 31. března 2009 v 17:20 | Reagovat

Kdo vi, co "vsechno bude v poradku" znamena, rekli si to uz tolikrat... Ale myslim, ze Frank prezije. Zbytek zalezi na kazdem z nas :)

19 Emily-chan Emily-chan | 31. března 2009 v 17:49 | Reagovat

Já tomu nemůžu uvěřit....

Připádám si jako bych celý ty dva roky co jsem to četla nedýchala...a teď se mohla konečně nadechnout....Jako kdybych se znovu narodila....Nová, lepší a krásnější....

Já tomu nemůžu uvěřit....

Tenhle příběh mě toho tolik naučil...Prošla jsem ním tolika obdobími svého života...

Je to zvláštní pocit....břečím štěstím i smutkem zároveň...

Jako bych celé ty dva roky prožívala jednu dlouho, velkou a jistým způsobem krásnou, noční můru...Když Frankie řekl že Gerardovi odpouští...jako...jako bych i já sama došla nějakého rozhřešení....Pláču smutkem, možná protože skončilo něco co mi ukázalo cestu...co mě toho tolik naučilo...Ale pláču štěstím protože vím že přesně takhle to skončit mělo.Teď a tady.Nevím jak to s Frankiem dopadne...Ale nepřemýšlm nad tím.To je teď to poslední co by mě napadlo.I kdyby to s ním dopadlo špatně budu neskonale šťastná.Protože vím že přesně tak to být mělo.Když jsem si přečetla ten konec jako bych procitla ze svojí dlouhé noční můry.Jako bych se znovu narodila, jako kdyby ze mě spadlo obrovské břemeno.Jako bych došla pokoje.Jako by se mi dostalo rozhřešení.Ale jako kdyby ve mě zůstala určitá prázdnota.Místo které už nikdy nic nezaplní.Je to možná zvláštní druh smíření.

Protože vím že přesně tak to být mělo.

20 QbeliceQ QbeliceQ | Web | 31. března 2009 v 19:12 | Reagovat

Jo mě bude chybět 100% !! Můj opavdu nejoblíbenější ze všech :(

21 Saxana Saxana | Web | 31. března 2009 v 19:28 | Reagovat

Oh Fuck.... Toto bol jeden z prvých frerardov čo som čítala.. A on končí... A takto.. nádherne.

Všechno bude v pořádku.

Zase mi ukápla nejedna slza. :´)

22 Black cia-tvoje uctievajúce SB: * Black cia-tvoje uctievajúce SB: * | Web | 31. března 2009 v 22:59 | Reagovat

V takýto koniec som ani nedúfala.on to prežije.

Toto bol najlepší koniec aký k tomu len mohol byť.

Nečítala som to od začiatku lebo ešte vtedy som nemala ako.Ale dodatočne som si to dočítala a je neuveritelné akými problémami si prešli.Franky si zaslúžil po tom všetkom neumrieť.

Tea a všetci čo to prekladali ste majstri :D v živote by som všetky tie slovné spojenia nepreložila.a autorka má velký talent.

23 Baarny Baarny | Web | 1. dubna 2009 v 11:07 | Reagovat

tea - tady u toho sem si četla ten epilog :D http://www.theblackparade.net/t9546/

Ale tak.. kdoví co sem to zas četla. Na to abych to prozkoumala celý čas nebyl... A ten konec se k tomu hodil, tak co :D

24 sister of my brother sister of my brother | 1. dubna 2009 v 12:36 | Reagovat

děkuju, děkuju, děkuju...to je tak nepopsatelně dokonalé...strašně mi to bude chybět a jsem si jistá že to dnes nečtu naposledy....

25 Anett Anett | 1. dubna 2009 v 21:26 | Reagovat

Tak to si nejdřív budu asi muset všechno přečíst znovu, ale jinak, dokonalej příběh od začátku do konce. Crash a tenhle příběh jsou snad to nejlepší, co kdy vzniklo na tohle téma. Miluju tyhle příběhy a vždycky budu. No nic, jdu stahovat, tisknout a budu spokojená už snad do konce života

26 kisss kisss | Web | 3. dubna 2009 v 16:27 | Reagovat

BOŽEEEEEEEEEEEEEEE !!!!!!!! Celou dobu co jsem to četla jsem měla v očích slzy. Bylo to úchvatny, dokonaly, skvěly !!!! Nedokážu to popsat ani slovy!

27 fallen angel fallen angel | 7. dubna 2009 v 20:27 | Reagovat

ono to skončilo...

ONO TO SKONČILO!!!

no.. ale ještě že to skončilo dobře...

ono to skončilo dobře jupíí...

ale nemuselo to končit...

co já budu dělat bez mý drogy?

28 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | 30. listopadu 2009 v 15:37 | Reagovat

Nedalo mi to a pod vlivem melancholické nostalgie jsem si tu povídku musela přečíst ještě jednou. Celou, jedním dechem a rovnou i s CIMFA. Zabralo mi to několik hodin, ale je to to poslední, co by mi mělo vadit. Tohle je prostě špička žánru. <3

29 vevuš vevuš | 29. ledna 2010 v 14:04 | Reagovat

Právě sem udělala to samý...od začátku až do konce...a břečím stejně jak když sem to četla poprvý <3 Všechno bude v pořádku..

30 Karin Karin | 29. června 2011 v 18:54 | Reagovat

Tak nevím jestli to ustal nebo ne ale je to moc krásně přeložene. Muselo ti to dát hodně času,to přeložit.

31 kess kess | 15. srpna 2011 v 21:49 | Reagovat

Já to věděla!! Já to řikala!!! Oh, ani nevíte, jak hrozně se mi ulevilo, protože to už by na mě bylo opravdu moc..a něco vám řeknu. Tak hystericky a nahlas jsem vzlykala naposledy někdy v dubnu, kdy se se mnou rozešel přítel..když to přirovnám k ostatním literárním věcem, takhle rozbrečet mě dokáže snad jen harry potter a snapeova smrt...já..přijde mi, že bych toho měla napsat mnohem víc, že si to takovejhle příběh zaslouží, ale nějak nemám slova...děkuju...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama