Únor 2008

Baby, You Can't Heal These Wounds By Yourself, But I'll Help (11)

27. února 2008 v 19:30 | NotOKay - překlad Sally |  Baby, You Can't Heal These Wounds By Yourself, But I'll Help
I Have Some Good News...
Frank's POV
Příštího rána jsem se vzbudil a ucítil Gerardův dech na krku. Nemohl jsem si pomoct a usmál se. Chtěl jsem se i trochu zasmát, ale nechtěl jsem ho tím probudit.
Opatrně jsem otočil obličej k němu, abych ho mohl pozorovat, když spí. Chrápal, ale bylo to spíš jen takové tiché roztomilé oddechování. Jeho oči se pomalu otevřely a na tváři se mu objevil úsměv.

Romeo and Juliet (3)

27. února 2008 v 18:30 | Neznámý |  Romeo and Juliet
This thing called love, I just can't handle it,
This thing called love, I must get round to it,
I ain't ready, Crazy Little Thing Called Love.
This thing (this thing) called love (called love)
LINDSEY'S POV
Ah, Gerard.. úplne som kvôli nemu bláznila. Je to normálne, že keď ho vidím, zrýchli sa mi dych? Že keď počujem jeho hlas som ako zmyslov zbavená a keď sa ma hoci aj nepatrne dotkne svojou rukou, celá sa trasiem? Ah.. Gerard. Tak rada by som s tebou bola. Tak rada by som ťa mala. Myslíš, že verím výhovorkám, že sex až po svadbe? Myslíš si, že som taká sprostá? Už len TY, najväčší nadrežanec v celom Jersey, chceš sex až po svadbe! Veď je to na smiech. Prečo ma nenecháš len.. aspoň len ochutnať tvoje pery? Veď by sme sa mali milovať, o chvíľu budeme už manželia. Ja ťa milujem, ale ty mňa asi nie. Prečo si tak krutý, Gee?

So small (35) END

27. února 2008 v 14:59 | Tea |  So Small
Druhá část závěrečné kapitoly
(dlouho jsem tápala nad doprovodem, ale tohle je to pravé - The Cure)
,,Už jsi někdy byl na svatbě?'' zeptal se mě a zakrojil do kuřecího řízku.
,,Zatím jsem neměl potěšení,'' zavrtěl jsem hlavou.
,,Já minulý rok, u tety. Strašně mě bavilo sledovat ten ruch okolo,'' zasmál se a vzhlédl. Napodobil jsem ho. Mlčky jsme přežvykovali a zírali kolem sebe. Nikdy jsem koukáním neztrácel čas, ale on měl pravdu. Bylo zvláštně uspokojující vnímat radost, čišící ze všech stran, poslouchat témata hovoru, která se s každou skupinkou měnila. Kdyby do mě Mikey nedrcl, asi bych dočista zapomněl na jídlo.

So small (35) PART ONE

27. února 2008 v 14:59 | Tea |  So Small
Jednou to přijít muselo. Poslední díl. Dovolte mi prosím osobní závěr, protože... protože to bez toho ani nejde. Právě poslouchám Marilyna Mansona, píseň, kterou bořil Frank tělocvičnu tehdy na mejdanu. Připadá mi to jako skutečnost, jako moje vlastní vzpomínky. Tahle story mi přirostla k srdci. Ne, neodvažuju si ji nazvat jen tak story. Pro mě to je příběh, mnohdy můj vlastní. Pamatuju si chvíli, kdy mě tohle napadlo, šla jsem z autobusu ze školy domů. Nejdřív měl mít jiný název, děj neexistoval, jen myšlenka. Měl to být první počin, který napíšu jen tak impulzivně. Ale to nešlo. Jak už to u mě bývá, myslela jsem na něj ve škole, při čištění zubů, pořád. Když na něčem pracuju, není to záležitost okamžiku, kdy k příběhu sednu. Vybaví se mi tolik činností, které jsem při psaní prováděla. Pamatuju si, jak jsem ležela na pohovce a tápala po hudebním doprovodu. Jak jsem četla báseň od Jiřího Karáska ze Lvovic a došlo mi, že přesně to padne k Bertově smrti. Jak jsem zuřila na rodiče, když jsem popisovala Geeho neshody doma. Jak jsem na Silvestra rozepisovala děj jednotlivých kapitol. Tolikrát jsem v mysli předbíhala dopředu a stávající situace mě nebavila. Ale i tak jsem dokončila 101 stran. Nikdy bych si takové číslo neodvážila hádat. Děkuji za všechny komentáře, které jste za ty týdny, vlastně přesně od 6.12., zanechali. Nutilo mě to číst zveřejněnou kapitolu znovu a přemýšlet cizíma očima, co působilo dobře a co špatně. Vím, že jsem často zklamala, ale snad i potěšila. Umírám zvědavostí, co povíte na závěreční díl. Už tedy nebudu zdržovat. Váš pokorný vypravěč, Tea.
FRANK´S POV
Ještě tu noc mi volal Mikey a řval jako na lesy, jestli už tu novinku vím. Přisvědčil jsem mu a s úsměvem poslouchal, jak se s Geem pere o telefon. Když položil, odebral jsem se na kutě, ale usnout jsem nedokázal. Vlastně se to dalo čekat - mají se rádi a čekají dítě, tak proč to oddalovat? Přesto jsem cítil pozůstatky šoku. A možná jsem i určitým způsobem záviděl. Já a Mikey se nikdy nevezmeme... sakra, nad čím to přemýšlíš?

Romeo and Juliet (2)

26. února 2008 v 18:36 | Neznámý |  Romeo and Juliet
Pozeral sa na mňa svojími veľkými zelenými očami. Sedel za stolom, celkom sám, a listoval nejakou knihou. Netancoval, nepil, nebavil sa. Pozerali sme na seba a jeho tvár zaliala červen, a ja som musel usúdiť, že je rozhodne ten najsladší chlapec, akého som kedy videl. Polodlhé tmavohnedé vlasy mu jemne spadali do jeho bledej tváre, teraz už celej červenej.. Očami nervózne uhol a znova sa venoval čítaniu knihy.

Romeo and Juliet (1)

25. února 2008 v 21:10 | Neznámý |  Romeo and Juliet
Táákže :D Tohle je taková malá ochutnávka frerardu, od jednoho autora, který bohužel, nesmí být jmenován. Snad se vám to bude líbit..
Okolo roku 1500 žili v kráľovstve New Jersey dve rodiny, ktoré sa nenávideli. Wayovci a Ierovci.
Súperili o to, kto bude mať väčší majetok a hlavne, krajšie a bohatšie snúbenky pre svojich synov a dedičov - Gerarda Arthura Waya a Franka Anthonyho Iera.

Bert's B-Day!

25. února 2008 v 15:59 | Sally&Tea |  About authors
A máme důvod k oslavám :D Bert dnes totiž slaví své 26 narozeniny! Takže všechno nejlepší Berty!
ps. Další díl Baby, You Can't Heal These Wounds By Yourself, But I'll Help bude snad brzo. To víte, skončily mi prázdniny. S.

So Small (34)

25. února 2008 v 10:40 | Tea |  So Small
FRANK´S POV
Jsem debil. Už jsem vám to někdy říkal? Ne? Dobře. Jsem kretén.
Koho jinýho by napadlo, že se dva bráchové tajně ošahávají? Jistě, Mikey je gay a Gee si dal taky říct, ale ani jeden z nich není tak nenormální, aby vyjížděl po bratrovi. Jenže já, ve své zaslepenosti, tomu věřím. A zkazím tak omluvu, na kterou jsem tak dlouho sbíral odvahu. Třikrát do prdele!
Jakmile mi Gee znovu zopakoval opravdovou příčinu té situace, došlo mi, že něco musím udělat. Dřív, než bude pozdě.
Jakousi záhadnou silou se mi povedlo vzít Gerarda sebou. Nečekal jsem to, vždycky se všeho zakázaného kvůli rodičům bál. Ale teď se mnou zhluboka oddechoval na zastávce a snažil se z jízdního řádu vyčíst spoj do města, kde se nachází Mikeyho univerzita.
Ani jeden z nás po cestě nemluvil. Gee ze sebe dokonce ani nevymáčkl díky, když jsem za něj zaplatil jízdenku. V tichosti jsme se usadili úplně vzadu a každý zíral jiným směrem. Chvilku jsem dumal nad Geeho myšlenkami - s největší pravděpodobností sténal nad tím, do čeho se nechal zatáhnout. Pak už jsem se soustředil na svůj mozek.

Hlášky (1)

24. února 2008 v 8:23 | Tea |  Hlášky
Rozhodla jsem se projít nějaký starý story z dob, kdy fungovalo fórum, všechno se rozjíždělo a ta parta lidí byla fakt skvělá.. :) doufám, že se pobavíte a zavzpomínáte se mnou :) a taky jsem pročetla starý deníky, tady a vybrala jsem nejlepší úryvky, alespoň podle mého vkusu XD dnes Deník úchylného chlapce

When telly wasn´t (14) END

23. února 2008 v 8:32 | Tea&Sůva |  When telly wasn´t
Gee´s POV
Stáli jsme s odhodlanými výrazy proti sobě. Ruka se mi třásla, ač jsem se snažil držet ji pevně sebevíc. Otcovy oči m provrtávaly skrz na skrz a já před nimi neměl kam uhnout. Mozek odporoval. Nechtěl jsem ho zastřelit. Ale nezbývalo, než si opakovat jediné - on je toho schopný. Dokáže zabít vlastního syna. Ty musíš zabít vlastního otce…
A pak se stalo něco nečekaného. Otec se prohnul v zádech a zasípal. Pistole mu vyklouzla z křečovitě sevřené dlaně. Zhroutil se na zem a já jen vyděšeně zíral. Matka začala křičet a prosit boha o smilování. V jednu vteřinu mě napadlo, jestli jsem snad už nevystřelil. Ale moje vina to nebyla. Otec se držel za srdce a to nasvědčovalo jedinému. Infarkt.
Frankie se ke mně vrhl a plakal. Myslím, že ho to všechno vyděsilo. Uklidňoval jsem ho, svíral mu drobná roztřesená ramena. Matka si nás nevšímala, takže jsem ho mohl bez obav políbit. Možná se to neslušelo. Možná bylo nekřesťanské líbat ho nad mrtvým otcem, s kterým jsem začal souboj právě kvůli němu. Ale jakýmsi způsobem to působilo uklidňujícím dojmem. Navíc jsem v tom cítil stvrzení - teď už je po všem a nic nás nerozdělí.

Baby, You Can't Heal These Wounds By Yourself, But I'll Help (10)

22. února 2008 v 15:35 | NotOKay - překlad Sally |  Baby, You Can't Heal These Wounds By Yourself, But I'll Help
Our Only Peace Together Is In Our Sleep
Ray's POV
Je skvělý, že jsou Gerard a Frank spolu! Jsem za ně šťastnej. Škoda, že to tak necítí všichni v kapele.
Co se děje s Mikeym? Měl by přece svému bratrovi a nejlepšímu příteli přát štěstí. Asi bych si s ním měl promluvit.
O chvíli později jsem ho našel kráčet pomalu v dešti. Bylo zvláštní, že mu to nevadilo. Celý promokne.
''Mikey!'' zakřičel jsem. Žádná odpověď.
''MIKEY!!! MIIIKEYYY!!!!'' křičel jsem z plných plic. Pomalu se ke mě otočil. Za brýlemi jsem viděl jak má zarudlé oči, jako kdyby plakal.
''Co se děje Mikey?'' zeptal jsem se ho.
''Nic se neděje a i kdyby.. co bys dělal kdybych řekl že jo?'' utíral si brýle od slz a potom si otřel tvář od dešťové vody.

So Small (33)

22. února 2008 v 10:47 | Tea |  So Small
GEE´S POV
Čistil jsem si zuby a užíval si chvilky samoty. Naši teď nejspíš snídali, ale o pár mil dál u tety doma. Danielle trávila víkend v klidu u babičky, která už nejspíš vybírá papučky pro vnoučátko. Mikey spokojeně chrupe v náručí svého milence, či -li Frankieho. A já, smířený s představou, že můj život se naprosto změní, jsem se cítil poklidně a jakýmsi způsobem naplněně. Otec. Táta malýho škvrněte...
Nic se nemohlo pokazit. Teď už ne.
S nepřítomným úsměvem jsem se vrátil do pokoje a pustil rádio. Dlouho jsem nekreslil. Kdepak je asi sada, kterou mi nadělil k Vánocům Frankie?
Ze zuřivého hledání mě vytrhlo šramocení u dveří. Vzhlédl jsem k hodinám na stěně. Teprve půl jedenácté? Zvědavě jsem odhodil pár papírů a seběhl po schodech dolů.
Zkameněl jsem. Mikey seděl na zemi v chodbě a tiše plakal. Sotva ke mně vzhlédl. V jeho očích se zračilo zklamání. Vypadal zlomeně. Netušil jsem, co říct. Nechápal jsem, co se v jejich příkladovém vztahu mohlo zvrtnout. Klekl jsem si k němu a objal ho kolem ramen.
,,Opustil mě,'' popotáhl a slzy se mu řinuly dál.

Baby, You Can't Heal These Wounds By Yourself, But I'll Help (9)

21. února 2008 v 16:13 | NotOKay - překlad Sally |  Baby, You Can't Heal These Wounds By Yourself, But I'll Help
Bohužel zas trochu kratší díl, ale ten příští bude zas dlouhej, tak se těšte :-) S.
Mikey's Doubts and Gerard's Love
Mikey's POV
Okey, přej jim štěstí. Tvůj bráška si přece konečně někoho našel. Nemělo by ti vadit, že je to zrovna Frank.
'Co když to takhle už zůstane?' říkala jedna má část.
'Co když to jen moc dramatizuju?' říkala ta druhá.
Vím, že nemám důvod bejt naštvanej, ale pořád jsem se nemohl zbavit pocituju, že je něco špatně. Jak si mohli být tak blízcí přímo přede mnou?
Ne, nic není špatně. Jen to vypadá, že já jsem ten poslední kdo se tohle dozvěděl.
Usmál jsem se a řekl jim, že jim přeju hodně štěstí, ale tamto mě pořád mrzelo. Jsem prostě idiot. Myslím, že bych se měl jít radši projít.
Vystoupil jsem z tour-busu a vykročil. Možná bude zase pršet, ale to je jedno..
Gerard's POV
Pohlédl jsem s úsměvem na Franka.
''Taky tě miluju,'' řekl jsem.
''Opravdu?''
''Samozřejmě,'' s tím jsme se začali líbat.
Když jsme přestali, culil jsem se jako blázen. Pořád jsem tomu nemohl uvěřit. Byl jsem v šoku, ale šťastný.
Byl jsem milován.

Kissing spent cigarettes (22)

21. února 2008 v 8:08 | Překlad Tea |  Kissing spent cigarettes
Když má ruka cestovala přes jeho boky a dolů k jeho stehnům, vydal tichý vzdech, tak tiše, že jsem si nebyl jistý, jestli jsem ho slyšel. Když jsem vzhlédl, byly jeho oči napůl zavřené a mírně se usmíval. Naklonil jsem se k němu, abych ho políbil, když moje prsty dokončily práci s přezkou na jeho pásku, potom s knoflíkem a zipem jeho džín. Můj úsměv se rozšířil, když jsem okusil chuť marsmallow na jeho rtech. Tiše se zahihňal.
Stáhnul jsem mu z nohou kalhoty i boxerky, nechal jsem je sklouznout na podlahu ložnice. Okamžitě byly zapomenuté.
Krátce jsem líbal jeho krk, odtáhl jsem se a posunul jeho uvolněné tělo do příjemnější pozice. Přestal jsem, abych si rozepnul vlastní kalhoty a dal je úplně pryč. Vůbec jsme nespěchali; nebyla tu žádná potřeba vypadat jako párek teenagerů, šukajících v suteréně u rodičů. Věnoval mi trochu se třesoucí úsměv, když odhodil moje boxerky. Cítil jsem prudké bodnutí viny. Jakákoliv nervozita, kterou Frankie cítil, byla větší než moje vina za to, že jsem se k němu choval tak zkurveně hrubě.

Baby, You Can't Heal These Wounds By Yourself, But I'll Help (8)

20. února 2008 v 15:43 | NotOKay - překlad Sally |  Baby, You Can't Heal These Wounds By Yourself, But I'll Help
TEA: ještě k tomu pátečnímu srazu v Brně - kdo plánuje přijít, napište prosím vlevo zprávu autorovi, ju? :)
Those Three Deadly (but so eagerly wanted) Words
Gerard's POV
Zůstal jsem sedět na gauči vedle Franka, obávajíc se návázat s ním jakýkoliv fyzický kontakt. Ta záležitost s jeho ''rozchodem'' pro mě byla zvláštní. Zkazil jsem mu jeho vztah.
''Gerarde?'' zamumlal.
''Ano?''
''Je tu něco co potřebuju vědět.''
Dostal jsem strach. O co tu jde?
''A..co, co je to?'' zakoktal jsem.
''Nevím jak na to, ale budu se snažit říct to co nejlépe.'' pokračoval.
''Franku prostě to vyklop! Vidíš jak se třesu?!'' rozkřikl jsem se a tím pádem na sebe upozornil kluky, kteří až do teď hráli videohry.

Everything gonna be alright

20. února 2008 v 12:30 | Sally |  Everything gonna be alright
Večer jako každý jiný. Něco je ale přece jenom jinak. Jsem sám. Už zase. Nechápu proč je pro mě tak složitý najít si pořádnej vztah, kterej by vydržel aspoň měsíc. Chtěl bych vedět jaké je to být doopravdy zamilovaný. Bezmyšlenkovitě se usmívat a vědět, že tu pro mě někdo je. Někdo, koho bych miloval a zároveň by to byl můj nejlepší přítel. Na lásku jsem pomalu ale jistě přestával věřit. Jenže já na ni přestat věřit nechtěl. Pořád jsem měl ještě aspoň malou naději, že se přece ten někdo, kdo mě dokáže rozbrečet i rozesmát objěví. Ona, ta pravá, určitě někdy přijde. Tedy jestli to vůbec bude ona...

Baby, You Can't Heal These Wounds By Yourself, But I'll Help (7)

19. února 2008 v 16:03 | NotOKay - překlad Sally |  Baby, You Can't Heal These Wounds By Yourself, But I'll Help
All For Me???
Frank's POV
Došel jsem si pro mobil, potom co jsem strávil nějaký čas s Gerardem na gauči. Popadl jsem telefon a odešel s ním do pokoje, kde byli postele.(už zas ten bunk bedroom no XD)
Volal jsem svý holce, ehm teda ex-přítelkyni. Vůbec jsem netušil jak jí to vysvětlím. Možná bych měl říct - 'Dávám ti kopačky, protože Gerard líbá mnohem líp.' Asi to byla pravda, ale nechtěl jsem na ní bejt hnusnej.
I když mohl jsem a nevadilo by mi to. Jen jsem jí to tak říct prostě nedokázal.
Telefon párkrát zazvonil a má ''přitelkyně' ho zvedla. V tom že je dobrý nápad to ukončit mě ujišťovalo, že tenhle vztah stejně neměl budoucnost.
''Halo?''
''Uh ahoj,'' vyhrkl jsem.
''Ahoj Franku!''
''Hele nechci z toho dělat moc velký drama,'' řekl jsem.

Kolekce princess :D

19. února 2008 v 8:31 | Tea |  By own eyeball
Frank s korunkou, staré fotky, ale nezapomenutelné :)

So small (32)

19. února 2008 v 8:06 | Tea |  So Small
FRANK´S POV
Gee mi slíbil, že se o ničem nezmíní. Doufal jsem, že si Mikey pořád myslí, jak jsem mimo vše. Ani nevím, proč jsem ho chtěl s pravdou seznámit já. Nejspíš jsem chtěl vidět, jak zareaguje.
V pátek odpoledne
mámu naštěstí zavolali do práce
jsem už dokončil svůj plán. Napsal jsem Mikeymu, samozřejmě na Geeho mobil, ať přijde. Přesně to tedy znělo - ahoj miláčku, mám prázdný dům a stýská se mi po tobě. Uhodneš, co bych chtěl?
Doufal jsem, že to bude znít nevinně, jako bych nic netušil. Vždycky jsme se o víkendech milovali.
V určenou hodinu dorazil. Vypadal ostražitě, ale jasně jsem poznal, že se snaží působit obyčejně.
,,Konečně, kocourku. Poslední dny ses choval vážně zvláštně,'' pousmál jsem se, když mě políbil.
,,Hm...'' zamručel jen. Spokojil jsem se s touhle odpovědí a raději ho popadl za ruku.
,,Kam mě...''

50 000!

18. února 2008 v 23:00 | Tea&Sally&Sůva |  About authors
Páni, padesát tisíc! Tak to je fakt síla :) děkujeme všem, kteří jsou pořád věrní. Nedalo se nevšimnout, že v komentářích se objevují nová jména :) to opravdu potěší! Tak dál čtěte, komentujte a sami pište, ať frerard žije :)
Osobní poznámka spolumajitelkám: miluju Vás, holky :) Tebe, Sally, s tvou porno částí osobnosti XD i Tebe, Sůvo, má věčně vysmátá mumie XD bez Vás by to nešlo. T.
Vaši pokorní vypravěči (po historii přezdívek ve vlastním dobru nepátrejte :D)-
Atomová spermijka, bohyně sado maso (Sally)
Háší ptoř, bohyně bezchlupých m(l)užů (Sůva)
Vike mluž, bohyně roštování (Tea)